Od pátku 11. do neděle 13. září 2009 probíhala v okolí Odlezelského jezera akce u příležitosti 25. výročí založení našeho oddílu. Zdá se to neskutečné, ale Lvíčata opravdu již existují celé čtvrtstoletí.
Akce se mohli zúčastnit takzvaní Staří lvi, tedy dnes mladí muži, kteří před více či méně léty chodili právě do Lvíčat, a kamarádi, kteří se jakkoli podíleli na naší činnosti. Této příležitosti bohužel využilo dosti málo odrostlých Lvíčat, ale ti, kteří přijeli, nelitovali.
Již v pátek se na Borůvku dostavili Tumaj s Filipem, později Čertíček, pak Bahňák s Katůmou, Hlukem a Martinem Matějkem a ještě později dorazil Ness s Milanem Krčmářem.
V sobotu dopoledne Filip ještě spal, když ostatní vyrazili na Komárštejn připravovat slavnostní oheň na večer.
Odpoledne dorazili další účastníci, nejprve Hopik se svými dětmi, později Choroš s Markem, s Fidelem a jeho dívkou Petrou a nakonec Poldi.
Podle plánu ve čtrnáct hodin začal velký boj o malý diplom, tedy série čtyř soutěží, ze kterých se účastníkům započítávalo pořadí, z čehož nakonec vyšlo konečné umístění. Je fakt, že nešlo ani tak o to, kdo kolikátý skončí, ale na druhou stranu i přerostlí hoši rádi vítězí.
Po soutěžním odpoledni zbyl ještě čas na prohlížení starých fotek, tedy obrázků, které dokumentovaly činnost zde přítomných v dobách minulých.
Po sedmé hodině večerní se všichni přítomní svorně odebrali nad Komárštejn podívat se společně na západ slunce a pak hned dolů na bývalé tábořiště našeho oddílu, kde ti nejlepší z odpoledních bojů zapálili slavnostní oheň, v průběhu kterého se dozvěděli nejen oficiální výsledky bojů, ale také o chystaném táboře pro Staré lvy, tedy pro ně, který proběhne počátkem července 2010.
Dlouho do noci plál oheň na Komárštejně, oheň u kterého se hrálo na kytary, zpívalo, vyprávělo a vzpomínalo. Oheň, který byl zapálen na počest všech, kteří se zasloužili o to, že Lvíčata mohou v těchto dnech slavit 25. výročí založení oddílu. A těch lidí a lidiček nebylo málo. Všem, ale úplně všem, patří proto mé velké poděkování. Bez vás všech bychom teď neměli co slavit!
Váš Tumaj