Druhá únorová výprava Lvíčat – opět bez sněhu!

Druhá únorová výprava Lvíčat připadla na sobotu dvacátého druhého a sešli jsme se k ní v Rozdělově u kostela, kde se setkali Fanda, Hanka, Viola, Judman, Píďa, Karolína a Cibulka s vedoucími Tumajem a Standou. Vydali jsme se k lesu k psímu cvičišti, kde nás došel Bahňák, který se stavěl ještě v klubovně pro nějaké pomůcky k programu.

Hned na kraji lesa Tumaj nechal rozhodnout přítomné děti o tom, kterou cestou půjdeme. Hned nato Standa vyhlásil první „desítku“, což všechny dost překvapilo. Takhle brzy to snad ještě nikdy nebylo.

V souvislosti s „desítkou“ Tumaj vysvětlil novinku, obdobu „desítky“, kdy vedoucí použije číslo nižší než deset a hráči musí najít do napočítání pařez a stoupnout si na něj. S touto obměnou přišel před dvěma týdny na výpravě Pavoučků Kuba a také naši starší kamarádi ji dnes přijali s nadšením. Fanda dokonce chvílemi chodil po kraji cesty a stoupal na tamější pařezy. Co kdyby?

Bahňák si na dnešek připravil malý pětiboj, ve kterém byl či byly rekvizitou gumové granáty. V první soutěži jsme házeli do dálky, ale granát musel dopadnout na cestu, s čímž problém nebyl.

Ke každé části tohoto pětiboje ale nastupoval také Tumaj a ve dvou případech si každý mohl vsadit, zda bude lepší, než náš vedoucí. Ti, kteří to udělali v prvních třech případech, volili dobře, tam Tumaj nevítězil, ale později byl úspěšnější.

Doplním, že granát doletěl nejdále Judmanovi.

Po další pařezovce jsme posílali granát po cestě s tím, že se poprvé musel dotknout země v určeném prostoru. Tady se Píďa jako první vsadil, že bude lepší než Tumaj, a byl. Tím získal nejen prvenství, ale také pět bodů navíc.

Standa mezitím rozmístil na stromy podle cesty deset lístečků, na kterých bylo vždy jedno písmeno napsané v morseově abecedě. Řazena byla náhodně, ale když někdo všechna vyluštil, mohl složit slovo „lokomotiva“. Pokud někdo neznal některý znak, mohl přijít za Tumajem, který mu řešení prozradil, ale musel splnit nějaký úkol, jako oběhnout strom či udělat několik dřepů. Nejrychleji všechno zvládnul Judman, který tak vyhrál další soutěž.

Prošli jsme delší úsek bez zastávky, až dal Bahňák opět zastavit a vysvětlil pravidla další granátové soutěže. Účastníci měli házet co nejdál, ale mezi nohama. Nejdále dohodila Cibulka, nicméně na rozdíl od Judmana si nevsadila, že bude lepší než Tumaj, takže získala sedm bodů za prvenství, Judman deset za třetí místo plus prémii.

Došli jsme na naši oblíbenou louku, kde bylo prvním úkolem rozluštit velkou šifru (četla se po sloupcích, které ovšem byly přeházené). Kdo byl úspěšný, měl si vyndat z kápézetky sirku a škrtátko, sehnat chrundu, dříví na oheň a pak škrtnout a podpálit chrundu. Kdo rozluštil šifru, dostal body podle umístění, a kdo zapálil chrundu, získal dvojnásobek. Nejrychlejší byl Píďa, který ale neměl kápézetky, a tak nejvíce bodů si připsala druhá Cibulka, která získala onen dvojnásobek, podobně jako Viola a Fanda.

Po obědě všichni hledali v určeném prostoru pět hádanek, na které měli odpovědět. Je fakt, že šlo spíš o kolektivní práci, neboť jakmile někdo zjistil, kde se některý z lístečků s hádankou nalézá, už se tam sesypali i ostatní jako vosy na turecký med.

Nejlepší tu byl opět Judman, kterému jednu z hádanek prozradil Fanda, ale i to se mohlo.

Pro čtvrtou soutěž s granáty byly vytvořeny tři různě velké cíle a podle jejich velikosti bylo možno získat jeden, dva nebo tři body. Házelo se ve třech kolech a vždy třemi granáty. Podmínkou bylo alespoň jednou zasáhnout každý cíl. Většina se snažila splnit tuto poslední podmínku hned v prvním kole, ale ne všem se to podařilo hned. Nicméně již ve druhém kole měli všichni splněno a mohli házet na body.

V této soutěži dnes poprvé zazářil Tumaj, který dosáhl stejného počtu bodů jako Píďa, vítěz v kategorii dětí, ale protože Tumaj naházel v posledním kole více než soupeř, vyhrál.

Sem na louku sice krásně svítilo sluníčko, ale také tu foukal nepříjemný studený vítr, takže jsme se rozhodli přejít přes pole do protějšího lesa, kde bylo klidněji. Zde jsme uspořádali nejprve turnaj v přetahování lanem na pařezech. Soupeři se postavili každý na svůj pařez naproti sobě a na povel začali napínat lano, jehož pomocí měli stáhnout protivníka dolů či ho jinak přimět, aby šlápl na zem.

Postupně se vystřídal každý proti každému, z čehož vzešla jednoznačná vítězka – Cibulka.

Na stejném místě pak proběhla poslední část pětiboje s granáty. Tentokrát byly opět potřeba tři, které si měl soutěžící postavit na sebe a držet je tam co nejdéle, maximálně však jednu minutu. Tady si vsadili poslední, kteří ještě mohli, ale Tumaj jim nic nedaroval a ve dvou kolech ze tří udržel granáty celou minutu. V kole třetím, kdy už bylo jasné, že ho nikdo nepřekonal, shodil granáty na zem, aby nezdržoval další program.

Bylo rozhodnuto. Alespoň co se pětiboje týkalo. Nejlépe dopadl Tumaj, který zabral především v posledních dvou soutěžích a nechal tak Judmanovi až druhou příčku. Nicméně z dětí byl Judman nejlepší.

V tuto dobu jsme si připravili kulivo a nárukávníky, tedy kdo je měl, a zahráli si několik koulovaček, ať už děvčata proti klukům, nebo Judman a Píďa proti ostatním, či dokonce Bahňák a Standa proti ostatním.

To už jsme se pomalu vydali ke Kladnu, ale několik desítek či pařezovek zpestřilo jinak asi nezáživný pochod.

Kousíček před koncem lesa ještě Bahňák uspořádal turnaj v boji dvojic o čepice. Opět hrál postupně každý s každým a podle předpokladu zvítězil nejsilnější ze současných Lvíčat Judman.

Prošli jsme pod viaduktem a brzy vstoupili mezi první domky. Do zad nás hřálo sluníčko, jehož šikmé paprsky ozářily město, což dodalo závěru naší výpravy zajímavý nádech.

Prožili jsme další pěkný den v příjemném prostředí lesů, které jsou jen kousíček od našeho města a které nám opět nabídly nejednu možnost vyžití.

V parčíku naproti kostelu došlo na vyhlášení výsledků bodování, které vyhrál Judman pouhé dva body před druhou Cibulkou. Ta v pondělí dostane výkonnostní kolík, který Tumaj tentokrát nevzal s sebou.

Tak ahoj.

Fotografie z této výpravy najdete zde

tumaj
2014-03-01
počet zobrazení: 2181