Tak máme novou klubovnu…

Dvacátého pátého září jsme konečně dostali klíče od prostor v pátém rozdělovském věžáku, kde měla vzniknout naše nová klubovna. Vzhledem k tomu, že jsme druhý den odjížděli na Malý tábor Lvíčat, po kterém následovala pondělní schůzka Lvíčat a úterní Pavoučků, zahájili jsme práce na úpravách až ve středu 1. října 2008.

Ten den se sešla skvělá demoliční četa vedená Bahňákem, kterého doplnili Jakub a Saša, která vybourala sádrokartonové příčky, které jsme potřebovali odstranit, aby vznikl dostatečný prostor pro naši činnost. Zásluhou této trojice a náčelníka klubu Nesse byl týž den odvezen také téměř všechen nábytek, který nám tu nechali městští strážníci, kteří v těch prostorách měli služebnu a kteří se patrně domnívali, že ty příšerné skříně nějak využijeme.

Den nato jsme dokončili odstraňování kovových konstrukcí používaných na sádrokartonové stěny. V neděli před polednem se nám pak podařilo odvozit rozmlácené sádrokartonové kusy, kovové profily i zbylé dva stoly, které tu ještě byly. Odpoledne se Standa postaral o oškrábání staré malby na čelní stěně kolem oken. Stihli jsme ještě stáhnout staré lino poškozené jednak používáním, ale hlavně sádrokartonovými příčkami, které byly postaveny dodatečně.

V úterý se Jakub se Sašou a Standou postarali o to, že části starého lina skončily v bikranu, který ten den byl poblíž. Tumaj s Bahňákem a Šmucem večer odvezli zachovalé pruhy do skladu, chcete-li do prozatímní klubovny, kde je použijeme na podlahu, od které se nám při skládání obarvuje velký stan, a stejné by to bylo i s celtami na táborové stany.

Na další brigádu jsme přivezli náčiní na malování a vybílili oškrábanou stěnu u oken, celou předsíňku, kterou využijeme jako šatnu, a pruhy stěn od stropu přibližně osmdesát centimetrů dolů, tedy do výšky, kam dosáhnou palubky.

Ve čtvrtek přišel na řadu vybílit strop, který jsme museli malovat štětkami, protože válečkem jsme strhávali staré vrstvy barvy, což bylo nežádoucí.

V pátek desátého října dopoledne pan Vejvara položil nové lino a nám se podařilo našroubovat na stěny téměř všechny podkladové lišty, na které přijde palubkové obložení. V neděli jsme dokončili šroubování podkladových lišt a začali s montáží samotných palubek.

Další dva dny jsme neudělali nic, protože byly schůzky Lvíčat a druhý den Pavoučků. Ale ve středu patnáctého října jsme se sešli ve čtveřici Fíbí, Standa, Saša a Tumaj a to to jelo. Stihli jsme dokončit obklad první stěny a část protější, která bude složitější, protože na ní je jednak sloup a také se z nedostatku materiálu budou dávat palubky pouze od jisté výšky nahoru, protože dolní neobloženou část zakryje skříň.

Ve čtvrtek Saša pokračoval s palubkami na nejdelší stěně a Tumaj ve dříve zmíněném rohu komplikovaném sloupem, skříněmi a také prvním vypínačem, zásuvkou a telefonem na otevírání domovních dveří. Později Saša dovedl svého tátu, který nám rozbruskou odstranil roury od starých ventilů na kdysi používané topení.

V pátek Bahňák s Jakubem, Tumajem a Sašou dokončili veškeré palubkové obklady včetně stěny v šatně a kolem celé místnosti je začistili v horní části lištami. Pak ještě připravili všechno na zítřejší přivezení nábytku.

Na sobotní stěhování se dostavili kromě všech vedoucích Lvíčat i Pavoučků ještě oba Maximovi rodiče, kteří se později postarali o umytí oken, a Lukášův a Jakubův táta v jedné osobě, který přijel Fordem tranzitem, do kterého se vešlo hodně věcí. Stejné auto, možná trošku mladší, si půjčil Tumaj od svého zaměstnavatele pana Novotného, a tak se podařilo všechen nábytek i spoustu věcí v banánových krabicích odvézt najednou. Všechno jsme to pak museli vynosit do prvního patra, kde naše nová klubovna je, a tam to dát postupně na svá místa. Odpoledne přišel Standa a nenadále se objevil Tumajův kolega z práce Jirka Benda, díky kterému jsme si mohli dovolit zajet zpět do skladu pro vitríny, které jsme společně ještě se Sašou nainstalovali na schodiště vedoucí k naší klubovně.

Na neděli zbyl úklid všeho, co ještě v klubovně zůstalo, především nářadí, přidělat na stěnu šatny destičku na klíč k WC a pak pořádně zamést a vytřít důkladně podlahu. Tato práce zbyla na Tumaje, který pak odpoledne přivezl skla do vitríny muzea, ke skříním na pomůcky k programu a dvě police spolu se dvěma největšími plyšovými lvy, kteří opět „hlídají“ naši další klubovnu. Den po jejich „nástupu do služby“ začalo další dějství činnosti Lvíčat a o další den později Pavoučků v této naší, již páté, klubovně.

Všem vám, kteří jste přišli třeba jenom na chvilku pomoci, a mnozí jste to dělali bez ohledu na svůj volný čas, patří ještě jednou velké poděkování za to, že náš oddíl má znovu důstojné prostory pro svoji činnost. Dodám ještě to, že Pavoučci pro svůj nízký věk k této spolupráci přizváni nebyli.

Váš GeTe

Tumaj
2008-10-05
počet zobrazení: 2106