Výprava Pavoučků do okolí Kladna
Hned první říjnovou sobotu se sešlo pět chlapců Pavoučků ke své premiérové výpravě tohoto oddílového roku. U rozdělovského kostela se postupně setkali Lukáš, Medvídek, Adam, Kuba a Kryštof. Chyběl pouze Tadeáš, který se k nám přidal až v průběhu dne. Vedoucí tu byli všichni tři, tedy Bahňák, který měl na dnešek připravený program, Šmudla i Tumaj.
Hochům netrvalo dlouho a vstoupili do lesa, kde Bahňák zadal první dlouhodobý úkol: Sehnat do oběda list dubu, jírovce, šišky smrku, modřínu a borovice a další, na což měli přibližně tři hodiny času. Jak to dopadlo, to si povíme o trošku dál.
První opravdová soutěž čekala chlapce Pavoučků na cestě při okraji lesa, kam svítilo sluníčko, které příjemně hřálo. Jednalo se o tradiční člunkový běh, ale tentokrát s výkonnostními kolíky. Hoši položili postupně zmíněné pomůcky na určená místa na cestě a pak bylo úkolem každého jedince postupně co nejrychleji doběhnout pro první kolík, donést jej za startovní čáru, běžet pro druhý kolík, znovu jen odložit na určeném místě a tak dál, až soutěžící doběhl s posledním výkoňákem. Nejrychleji splnil určený úkol Adam.
Na stejném místě se chlapci Pavoučků zdrželi déle, možná proto, že tu díky sluníčku bylo velice příjemně. Proto zde měli hoši ještě najít nejprve delší stéblo, než které si vybral Šmudla, což se nikomu nepodařilo, a pak si každý připravil pět stébel, z čehož vyplývá, že se hrál boj o šípy. V této disciplíně je účelem hodit svoje stéblo tak šikovně, že překříží stéblo či stébla jiná, která se pak stávají majetkem úspěšného hráče. Po vyčerpání všech stébel soupeřů zůstal v soutěži jediný Adam, který tudíž vyhrál další soutěž.
Hned o pár desítek metrů dál bylo několik hromad klád, které Bahňák využil k dalšímu závodu, který se přímo nabízel: Běh po kládách. Celkem třikrát každý hoch mohl proběhnout určenou trať a nejlepší čas se mu pak započítával do konečného pořadí. A opět byl první Adam.
Pěkná cesta a stromy kolem ní přímo naproti sobě. To místo hoši znali z výpravy s rodiči. Právě tady se uskutečnil závod v obíhání stromů, který si dnes hoši Pavoučků zopakovali. I zde byl nejlepší Adam, počtvrté za sebou.
Častou, ale oblíbenou soutěží je „Brtník“, což je záležitost pojmenovaná po medvědovi, který se snaží vylézt na strom. A právě v takové poloze mají soutěžící vydržet co nejdéle. Před časem byl rekordmanem Medvídek, pak Adam, ale v současnosti se nejlépe vedlo Kryštofovi, který zvítězil a jako první nedovolil naplno bodovat Adamovi.
Pavoučci došli na rozhraní lesa a pole, kam ještě nesměle mezi mraky prosvěcovalo sluníčko. Tady nechal Bahňák chlapce lámat si hlavu s jednoduchou šifrou, kterou kdo rozluštil, měl dojít k Tumajovi a říci mu výsledek svého dešifrování.
Na stejném místě proběhla ještě jedna záležitost, a sice hledání a opisování čísel, která byla na lístečcích rozmístěna v určeném prostoru. Tady se opět vedlo nejlépe Adamovi.
V té době se ozvali Tadeášovi rodiče, kteří našeho kamaráda vezli z úspěšného fotbalového zápasu z Unhoště, a ten se okamžitě po příchodu zapojil do dění dnešní výpravy.
Bylo poledne, což dnes znamenalo nejen oběd, ale také ukončení úkolovky, ve které se body udělovaly podle počtu splněných úkolů. Nejlépe dopadl Kryštof, ostatní, kromě Tadeáše, byli druzí.
Hned po obědě došlo na velký turnaj v bojích o čepice. Hrálo se systémem každého s každým a úkolem bylo strhnout soupeři čepici z hlavy dříve, než to udělá on mně. Po skončení všech zápasů vzešel vítěz a nebyl to Adam, ale Tadeáš.
I další závod byl zajímavý a na první pohled složitý. Soutěžící házel tenisákem na pařez vyvráceného stromu, který zůstal jako terč kolmo k zemi. Pokud se hráč strefil, běžel k prvnímu (libovolnému) šátkem označenému stromu. V průběhu běhu sebral míček a házel znovu. Po dalším zásahu běžel k druhému stromu a tak postupně ke všem sedmi. Každý mohl trať absolvovat dvakrát a lepší čas se mu počítal. Nejúspěšnější byl opět Adam.
Pak hoši překřížili cestu, po které dnes již jednou šli, a krátce nato se věnovali dalšímu závodu. Tentokrát házeli tenisovým míčkem do dálky, ale museli se přitom strefit na cestu, jinak byl jejich pokus neplatný. Těch měl každý šest a na konci vzešel vítěz, kterým byl pro tentokrát opět Adam.
Zatímco se hoši snažili dohodit míček co nejdál po cestě, připravili Bahňák se Šmudlou jinou soutěž. V ní měli chlapci v určeném prostoru opisovat písmena z lístečků oranžových, z bílých a bez podkladu. Z každé této skupiny pak měli dát dohromady vždy alespoň jedno slovo, což se ukázalo jako velice složité, a tak na pomoc přišly nápovědy, které konečně rozpohybovaly celé dění. Nejdříve dal dohromady všechno určené Kryštof.
Protože chlapci Pavoučků i Lvíčat jsou zvyklí po sobě uklidit, následovalo sbírání písmen a napínáčků, ve kterém byl nejlepší Tadeáš, který za to získal devatenáct bodů.
Když jsme procházeli místem, kde se při výpravě s rodiči pořádal hod Tumajovým něčím – čepicí, zařadil Bahňák na tomto místě boj o koryta. Oč jde, to raději nebudu pro složitost pravidel popisovat, jen doplním, že je to soutěž náročná a možná proto i oblíbená a že ji vyhrál Tadeáš.
K soutěži v hodu šiškami na cíl je zapotřebí šišek, a ty je nejlépe sehnat pomocí další soutěže, kdo nejrychleji dá dohromady, v tomto případě dvacet pět, smrkových šišek. To splnil nejrychleji Medvídek, ale v hodu na strom byl nejúspěšnější Adam, který se z dvaceti pěti pokusů strefil jednadvacetkrát.
V průběhu házení šiškami na určený strom se konala ještě jedna soutěž, při které hoši kopírovali určenou trasu, na které byly lístečky s jednoduchými početními příklady, přesněji něco na způsob: Tři plus jedna, mínus dva, plus sedm… Možná trošku překvapivě, protože počty nejsou jeho silnou stránkou, tuto soutěž vyhrál Adam.
To už jsme se vraceli opět do města, kde si chlapce převzali rodiče, ale předtím samozřejmě došlo na vyhlášení výsledků této výpravy z pohledu bodování do celoročního hodnocení jednotlivců.
Vzhledem k výsledkům v jednotlivých soutěžích se podle očekávání z prvenství radoval Adam. Co bylo sympatické, že Tadeáš, který se k nám přidal až před obědem, vybojoval třetí příčku těsně za druhým Medvídkem. Čtvrtý s jednobodovou ztrátou za Tadeášem skončil Kryštof, pátý Kuba a šestý Lukáš.
Ať už se umísil kdokoli na jakémkoli místě, důležité bylo, že chlapci Pavoučků prožili další vcelku pěkný den uprostřed lesů, den plný soutěží a her, den, ve kterém se dozajista nenudili.
Tumaj