Tábor Lvíčat a Pavoučků
Krátce před táborem si Standa zlomil nohu a jeho šance, že pojede na tábor, klesly na nulu. Když se pak odhlásil jeden z kluků, který jinak do oddílu nechodí, začalo to vypadat nedobře. Nebyl ale všemu konec. Ani Maxim se tábora nezúčastnil. Po návratu ze zahraničí měl vysoké teploty, které mu nedovolily s námi na letní táboření jet.
A tak se stalo, že na celé tři týdny jeli jenom tři (!) hoši. Naštěstí na prostřední týden přijelo osm Pavoučků, takže bylo hned veseleji.
Připravovat program pro tak malý počet účastníků bylo složité, ale díky nezměrnému úsilí všech vedoucích jsme to zvládali. Ti kluci se nenudili a připravené hry a soutěže přijímali povětšinou s jasně kladným hodnocením, kupříkladu když jsme se vydali na dvoudenní výpravu do Čertova údolí, kde jsme prošli štolou ze současnosti do středověku a setkali se tam s rytíři a zbrojnoši.
Malí hoši prožili standardní týdenní s bohatým programem, mnohdy společným se staršími kamarády. I oni se vydali na tajnou dvoudenní výpravu, když odjeli z tábora jen tak nalehko pouze se svačinou a nakonec se ukázalo, že budou spát mimo tábor. Samozřejmě, že spacáky i další věci jsme jim tam dopravili.
Přes všechny starosti, které náš letošní tábor provázely, včetně uplavané zbrusu nové lávky, se tábor vydařil a na druhou stranu nás vedoucí přinutil přemýšlet více o budoucnosti oddílu.
Tumaj