Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
174. výprava Pavoučků
417. výprava Lvíčat
408. výprava Lvíčat a 167. Pavoučků
407. výprava Lvíčat
166. výprava Pavoučků
Žádné akce

Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


104. výprava Pavoučků

První jarní výprava

Přesně týden po Lvíčatech se ke své výpravě sešli i Pavoučci. Místo srazu bylo stejné, tedy u rozdělovského kostela, ale cíl odlišný, toulali jsme se v lesích jen malý kousek od Kladna.

Co bylo velice skvělé, že přišlo všech deset členů, kteří v současnosti do družiny malých dětí chodí, takže i s nimi bylo možno zařadit do programu velké hry a soutěže, kterých bylo nepočítaně.

Nejprve jsme docela dlouho šli městem, ale hned na kraji lesa vedoucí novým děvčatům vysvětlili „desítku“, kterou jsme si pak několikrát zahráli, než došlo na první soutěž. K ní jsme potřebovali florbalovou hůl, kterou jsme měli udržet co nejdéle na dlani. Nejlepší v tom byl Petr.

Tentokrát jsme nešli dlouho a najednou jsme byli na vrcholu takového strmého kopce. Tady se nás Bahňák ptal, zda víme, jaká zvláštní soutěž čeká naše starší kamarády ze Lvíčat. To jsme si mohli přečíst v minulém časopise a někdo věděl, že je to cyklistická soutěž o šesti etapách. Nás dnes čekaly podobné disciplíny jako Lvíčata, ale namísto ježdění na kolech jsme to běhali.

Prvním závodem byl běh do kopce, což bylo dosti náročné a někteří ani neběželi druhé kolo. Nejrychlejší čas měla Anička, která tu nelehkou trasu vyběhla strašně rychle.

Znovu jsme se schovávali, protože některý z vedoucích dal „desítku“, a pak jsme odehrávali míček do dálky po cestě opět pomocí florbalové hole, v čemž byl nejlepší Adam.

Na stejném místě jsme pak běhali další etapu podle Lvíčat, kde byly dopravní značky a další otázky z předpisů pro ježdění na silnici. Tady měl nejlepší znalosti Ríša.

Potom jsme šli docela dlouho, než konečně Tumaj nechal zastavit kvůli obědu. Sotva jsme se posilnili, čekal nás závod strašáků. To jsme museli s hokejkou přes ramena běhat určenou trasu vedoucí vždy mezi dvěma blízko sebe rostoucími stromy. Nejlepší byl Adam.

Pokračovali jsme dál a když jsme přešli silnici, vybral si každý jinak obarvený tenisák, který pak kopáním musel dopravit do cíle strašně dlouhou trasou. Tam se nejdříve ze všech dostal David.

Na stejném místě jsme házeli florbalovou holí do dálky a zase jsme se museli strefit na cestu. Nejdál dohodil hůl ten skoro nejmenší – Ríša.

V rámci šestietapové hry podle Lvíčat nás zde čekal rychlostní závod, ve kterém jsme probíhali určenou trasu lesem, vyznačenou takovými šipkami. Ty byly na stromech a každého stromu se šipkou jsme se museli dotknout. Tento závod vyhrál Adam.

O kousek dál ležel přes cestu vyvrácený strom a my na jeho kmeni udělali závod v běhu po kládě, který vyhrál Petr jen o pár chloupků vteřiny před Ríšou. Jinak to bylo velice strhující závodění, protože tam šlo opravdu o desetiny vteřiny a člověk byl o několik míst horší nebo lepší.

Potom jsme hráli takovou skvělou schovávačku. Tumaj šel vepředu a my se měli za ním plížit. Když se vedoucí obrátil, koho viděl, řekl jméno a ten byl pro tu chvilku vyřazen z dalšího boje. Když pak Tumaj zapískal na píšťalku, běželi jsme k němu. Kdo byl nejblíže, ten zpravidla doběhl jako první. To jsme hráli několikrát, než jsme se dostali k takovému mírnému kopečku, ze kterého jsme posílali tenisák dolů. Komu dojel nejdál, získal bod, kdo měl druhý, končil, což se jako prvnímu podařilo Adamovi.

Když jsme došli k takovému trojúhelníku vytvořenému třemi cestami, běhali jsme další etapu – rychlostní závod. Tady byl první v cíli Adam.

Zatímco Bahňák připravoval další etapu – běh zručnosti – Tumaj nás nechal chodit s míčkem na florbalové hokejce, kdo míček donese dál, jak to ukazuje další fotka. Jako jediný prošel celou určenou trať Petr, který tak vyhrál.

Hned nato začal ten závod ve zručnosti. Nejprve jsme proběhli kousek trati podle provázku, pak nosili míč na ešusu takovým slalomem a nakonec přenášeli vodu v kelímku z jednoho místa na druhé. Jak tohle dělají Lvíčata na kolech, to je záhadou. Nejrychlejší v tomto velkém závodě byl opět Petr.

Čas vymezený naší dnešní výpravě byl najednou skoro pryč a my stačili akorát dojít před rozdělovský kostel. Už ani „desítku“ jsme po cestě nehráli.

Do cíle jsme dorazili tak akorát a Tumaj nám ještě přečetl, kolik kdo získal bodů a předal důkaz Adamovi, který byl dnes ze všech nejlepší, i když jenom o pár bodů.


tumaj
2012-03-26
počet zobrazení: 2054
Fotky





































































































[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku
3.7.2020 22:16 ZAP (neověřeno)


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0