Tady jsme všichni
Tady jsme všichni
Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
174. výprava Pavoučků
417. výprava Lvíčat
408. výprava Lvíčat a 167. Pavoučků
407. výprava Lvíčat
166. výprava Pavoučků
Žádné akce

Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


108. výprava Pavoučků

Výprava Pavoučků plná skvělých soutěží a her

První výpravu Pavoučků tohoto oddílového roku jsme opět naplánovali až na začátek října, tedy na čas, kdy už se i nově příchozí děti okoukaly a mohly plně vychutnat to, co jsme pro ně připravili, přesněji, co připravil Bahňák.

Sraz byl na tradičním místě v Rozdělově u kostela, odkud jsme se uličkami staré čtvrti nejkratší cestou propletli do lesa. První, co jsme udělali, že si nováčci začali vyřezávat výkonnostní kolíky, a starší, přesněji řečeno ti, kteří mají výkoňáky z dřívějška, nanosili na jedno místo hromadu smrkových šišek.

V tuto chvíli Bahňák nechal nastoupit nejstarší děti, které se mezi sebou prostřihaly, a tři z nich se staly kapitány, kteří si k sobě vybrali družstva. V nich pak probíhalo několik soutěží, které provázely přítomné účastníky po celý tolik překrásný den.

Pomocí provazu jsme udělali kolem nanošených šišek velký kruh, který bránilo jedno družstvo, zatímco ostatní dvě se snažila vniknout dovnitř a odnést tam odtud postupně co největší počet šišek s tím, že každý směl nést jenom jednu. Útočníci měli zezadu za kalhoty zastrčené šátky, které jim mohli obránci vytrhnout a takového protivníka vyřadit ze hry. Důležité pak bylo to, že obránci nesměli do vyznačeného kruhu. Každé družstvo se prostřídalo v bránění kruhu a dvakrát útočilo. Nejlépe si vedla čtveřice Hanka, Anička, Basti a Jana.

Vzápětí Bahňák vysvětlil pravidla naší oblíbené schovávačky „desítky“ a hned dal všem příležitost běžet se schovat někam do lesa tak, aby nebyl viděn z cesty.

První soutěží pro jednotlivce bylo posílání tenisáku po cestě. Bylo určeno místo, kde se míček musí nejpozději dotknout země a pak kutálet či skákat po cestě. Sjel-li míček z cesty, bralo se toto místo, jako kdyby se v tomto prostoru zastavil. Nejdál se míček dokutálel Hance.

Byl čas na malou svačinku, po které se rozjel velký turnaj družstev v přetahování. Každé družstvo nastoupilo postupně proti každému a po všech těchto zápasech bylo jasné, že nejsilnější tým má Sofie, která si k sobě vybrala Kubu, Detra a Vojtu.

Neušli jsme příliš daleko a znovu jsme házeli tenisákem, ovšem tentokrát záleželo na tom, kde se míček poprvé dotkl země.

Další soutěž družstev na sebe nedala dlouho čekat a Bahňák vysvětlil zcela jednoduchý závod v běhu k určenému stromu a zpět štafetovým způsobem. Trasa nebyla dlouhá, a tak hodně záleželo na předávce, kterou nejlépe zvládli opět Sofie s Vojtou, Kubou a Detrem.

Došli jsme na pěkné místo, kde jsme se zdrželi déle než kdekoli doposud. Nejprve jsme se tu totiž pustili do oběda a pak následovaly dvě soutěže. První byla pro jednotlivce a na pamatování si. Každý si vytvořil tabulku čtyři krát čtyři políčka. Stejnou, ale se zakreslenými symboly, měl připravenou Bahňák. Děti si měly zapamatovat co nejvíce symbolů, doběhnout ke svému papíru a tam ty čtverečky, hvězdičky, kolečka a další znaky překreslit k sobě na papír. Nejrychlejší i nejpřesnější byla Anička.

Druhá soutěž na tomto místě byla připravena pro družstva, která dostala za úkol postupně převázat provaz přes libovolné stromy z jednoho místa k dosti vzdálenému cíli. Přesné podmínky, za kterých to muselo být provedeno, pro jejich obšírnost uvádět nebudu. Doplním pouze informaci, že vítězi se stala čtveřice Sofie, Detr, Kuba a Vojta.

Šli jsme zase dál a cestu nám zpříjemnilo několik desítek. Když dal Tumaj znovu zastavit, vysvětlil nám Bahňák pravidla další běžecké soutěže pro družstva. V lese byl vyznačen okruh, který musel oběhnout každý člen družstva. Vítězi se stali Karolína, Jirka, Ríša a Detr.

Bahňák se postavil na pařez a vysvětlil nám jistou schovávačku, která nebyla na body, ale moc se nám líbila a bylo dobře, že se při ní vystřídali všichni tři vedoucí. Ten, který právě hrál, zavřel oči a začal počítat do padesáti a děti měly po celou tu dobu jít či běžet stále do lesa. Pak se vedoucí otočil jednou dokola a pokud někoho viděl, vyřadil ho ze hry zvoláním jeho jména. Pak znovu oči zavřel a počítal do deseti. Po tu dobu se mohli schovaní přibližovat k vedoucímu, ale museli to stihnout do okamžiku, než dopočítal, neboť v tu chvíli otevřel oči a následovalo opět otáčení dokola a případně vyvolání jmen těch, kteří se neschovali nejlépe. Tak to šlo dál, až těch deset odpočítal vedoucí celkem pětkrát. Úkolem bylo dostat se zpět, aniž jsem byl viděn. To se dětem moc líbilo a dožadovaly se pokračování. My však museli dál.

Protože došlo mezi Bahňákem a dětmi k malé strkanici, přesněji se v jednu chvíli na něj skoro všechny vrhly a snažily se ho povalit, zařadil Míra úpolovou hru Boj o koryta. Uspořádali jsme jenom jedno kolo, což mnohým plně vyhovovalo, protože nejsou ty strkací typy. Šlo o to, že na cestě Kuba vyznačil stejný počet polí, jako bylo účastníků. Ti na začátku byli všichni v prvním poli a jejich úkolem bylo vystrkat soupeře do pole nižšího, až tu zbyl jen jeden. To samé se odehrávalo v dalších polích, dokud v každém jednom nestál jediný z Pavoučků. V tom nejlépe hodnoceném poli zůstal Detr.

Tumaj dostal od Bahňáka za úkol napsat velkým písmem na papír kousek nějaké básničky, k čemuž náš vedoucí použil dva verše jedné písničky své oblíbené skupiny Gladly S.W., jejíž dva členové nám byli zahrát na táboře na slavnostním závěrečném táboráku Pavoučků. Naše družstva pro dnešek vytvořená k Tumajovi vyslala po jednom zástupci, který si měl ten kratičký text zapamatovat, běžet na předávací místo, tam jej naučit kamaráda, který postupoval na další předávce obdobně, až to došlo k poslednímu, který ta slova měl zapsat na papír. Jedno jediné písmeno měli špatně Hanka se svými parťáky, takže tuto soutěž vyhráli.

Když nechal Bahňák připravit šátky, ani neskrýval, že nás čekají oblíbená „Letadla v mlze“. To máme zavázané oči, vedoucí někde začne pískat a my se máme dostat, jako letadla naváděná rádiem, k cíli. Tentokrát byl nejrychleji u pískajícího Bahňáka Ríša.

Velice pěkným závodem bylo házení šátku do dálky, z čehož se dostal obrázek i na titulní stránku tohoto časopisu. Jinak musím doplnit, že toto zápolení vyhrála Hanka.

Blížil se závěr naší dnešní výpravy, ale nás čekalo ještě skákání do dálky. První člen družstva skočil snožmo co nejdál a z místa, kam dopadl, skákal další, až jsme se vystřídali všichni. Nejdále doskákala čtveřice Hanka, Anička, Basti a Jana.

Ještě poslední Desítka a vedoucí sčítali body družstvům i z této schovávačky. Nejlepší zde bylo družstvo, které si na začátku výpravy vybrala Sofie, a toto vítězství bylo velice důležité, protože po skocích snožmo do dálky byla všechna tři družstva nastejno, a tudíž rozhodla naše oblíbená schovávačka.

Vítězné družstvo bylo tedy ve složení Sofie, Kuba, Detr a Vojta. Na druhém místě skončili Karolína, Petr, Ríša a Jirka a třetí Hanka, Jana, Basti a Anička.

Družstva již věděla, jak skončila, ale jednotlivci si museli ještě chvíli počkat, až dojdeme do parčíku naproti rozdělovskému kostelu, kde naše výprava končila. Tam Tumaj ještě vyhlásil bodování jednotlivců a předal důkaz pro nejlepšího Kubovi, který vyhrál o jeden bod před druhou Aničkou a o další bod před třetím Detrem. Možná bude ještě dobré doplnit, že Hanka byla čtvrtá pouze se čtyřbodovým odstupem za vítězem.

Váš Tumaj

Fotografie z této akce hledej zde


tumaj
2012-11-04
počet zobrazení: 2058
Fotky

[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku
3.7.2020 22:16 ZAP (neověřeno)


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0