Je to trošku jinak...
Je to trošku jinak...
Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
174. výprava Pavoučků
417. výprava Lvíčat
408. výprava Lvíčat a 167. Pavoučků
407. výprava Lvíčat
166. výprava Pavoučků
Žádné akce

Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


1100. schůzka Lvíčat

Tisící stá schůzka Lvíčat

Tak je to tady. Dalších sto schůzek našeho oddílu patří historii. Když jsme před dvěma a půl roky slavili tu hodně kulatou tisícovku, zdála se nám ta jedenáctistá strašně daleko. A hle, je za námi.

V pondělí 28. dubna 2014 byla schůzka Lvíčat částečně odlišná od ostatních. Krom tří tradičních otázek na nástěnce byly v klubovně již před zahájením dvě šifry a jeden vědomostní úkol. V prvním případě bylo zapotřebí v tabulce číst slabiky z okének tak, jako byste chodili s koněm po šachovnici. Druhý úkol byl hodně lehký – text se četl odzadu a ve třetím úkolu byl dotaz, jaký měsíc, podle indiánů, právě probíhá.

Po zahájení schůzky Tumaj prozradil správné odpovědi na otázky z nástěnky, na ty šifrované i jaký je teď podle indiánů měsíc, vyřídil další věci spjaté s oddílem včetně přihlášek na úklid okolo jezera. V této souvislosti jsme si rozebrali kotlíky a nožičky, tedy pomůcky pro vaření na této akci. Následně vedoucí předal dopisy pro rodiče ohledně placení poplatku za letní tábor, a těm, kteří ještě neměli dubnový časopis, ho předal.

Všechno potřebné bylo vyřízeno a mohli jsme se začít věnovat programu. Tumaj nám ukázal sadu prazvláštních výkonnostních kolíků, které sám vyrobil a mezi kterými byly i čtyři velké figurky jakoby z Člověče, nezlob se. Ty ale nevyráběl, pouze barevně odlišil. O tyto pomůcky na naše výpravy a na tábor jsme dnes bojovali a byl o ně velký zájem. Kdo bude nejlepší v soutěžích, ten si bude vybírat jako první.

V tuto chvíli došlo na první občerstvení, protože Cibulka přinesla doma vyrobené cukrovinky, jako věnečky, koňakové špičky, rolády a tak, které pro nás připravila její maminka.

Později každý z nás dostal tabulku o dvou řádcích a čtyřech sloupcích, kterou jsme si položili na židle u stěny klubovny. Stejnou tabulku, ale v každém políčku doplněnou o číslo složené výhradně z jedniček a nul, držel před sebou Standa, jenž byl k místu s našimi lístky otočen zády. My měli doběhnout před Standu, zapamatovat si co nejvíce čísel a přepsat je do našich tabulek. Nejrychleji a bez chyby tento úkol splnil Judman.

Další úkol se zdál být jednoduchý, ale ukázalo se, že to není žádná legrace. Měli jsme co nejdéle pinkáním udržet ve vzduchu tři balónky. Kolik vteřin, tolik bodů, ale nejvíce třicet. Mnozí předvedli až neuvěřitelné gymnastické cviky, ale nakonec se jim po pár vteřinách jeden z balónků dotkl země. Z těchto důvodů nám byl pro další dvě kola ubrán jeden balónek, takže se soutěžilo pouze se dvěma. Plný počet bodů se podařilo získat Áje, Cibulce, Judmanovi, Kryštofovi a Ondrovi.

Při dubnové výpravě jsme byli v jeskyni a na to stejné jsme si zahráli dnes znovu. Soutěžící začínal na štafličkách a po odstartování musel sestoupit pěkně po jednom špruclíku do imaginárního podzemí, prolézt pod čtyřmi stoly – chodbami jeskyně – a znovu vystoupit na zemský povrch, tedy opět šlápnout na každý stupeň štafliček, až byl oběma nohama na horní plošince. V tomto závodu byl nejlepší Ondra.

Poslední soutěží této schůzky byl boj o balónky. Každý měl svůj a musel jej držet ve vzduchu pinkáním. Úkolem pak bylo balónky soupeřů pinknout na zem. V součtu tří kol byl nejlepší Judman.

Všichni, kteří již někdy ve Lvíčatech, či jako mladší v Pavoučcích, zažili nějakou jubilejní schůzku, doufali, že nebude chybět „štěstíčko s kostkou“. Nechybělo. Ovšem nejprve nás Tumaj vyzval k shluknutí se ke společnému focení, u kterého dort s číslem dnešní schůzky nechyběl. Nechyběl ani malý dortík, který byl určen již na vzpomenutou hru.

A tak závěr schůzky patřil té dramatické zábavě, ve které pokud máte štěstí a padne vám na hrací kostce šestka, musíte na sebe navléci rukavičky z tanečních, uvázat si šátek kolem krku, nasadit si cvikr po Tumajově prababičce, a pak můžete začít příborem pojídat dort. Jenže ona mezitím může padnout šestka někomu jinému, a vy nejenže se nedostanete ani k ochutnání dortu, ale navíc všechny ty věci musíte ze sebe zase svléknout.

Ten soutěžní dort samozřejmě po skončení popsané hry vypadá hrozně. Proto je připraven i ten druhý, ten velký a číslem jubilejní schůzky označený, se kterým se nejprve fotíme, ale na závěr je rozdělen na díly a pochutnají si na něm všichni zájemci. A tak opět děkujme Tumajově manželce za oba dorty, které se znovu staly symbolem našeho jubilea.

Krom sladkého potěšení jsme měli ještě jednohubky, které přinesla Ája a za které samozřejmě také děkujeme, stejně jako za ty dortíky od Cibulčiny maminky.

A ještě něco: Do dalších schůzek všem Lvíčatům hodně úspěchů, hodně zážitků!

Fotografie z jubilejní schůzky najdete zde


tumaj
2014-09-16
počet zobrazení: 2067
Fotky

[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku
3.7.2020 22:16 ZAP (neověřeno)


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0