Nepovinná akce – Úklid okolo jezera

Na úklid okolo jezera jsme se sešli na vlakovém nádraží pod naší vrbou. Sešlo se nás tu celkem jedenáct. Byli to Kája, Ája, Cibulka, Fanda, Judman, Starosta, vedoucí Tumaj, Bahňák, Péťa a Standa. Potom tatínek od Káji aspolu s ním Tumaj a Bahňák, kteří nás odváželi auty. Rozloučili jsme se s rodiči a nasedli do aut.

Dojeli jsme do Chrašťovic a tady jsme přendali batohy z auta Kájina tatínka do Bahňákova. K lávce jsme došli pěšky, protože zavazadla se vezla autem a zabrala nám místa. Dole u lávky jsme si vzali batohy a vydali jsme se k našemu srubu jménem Borůvka.

Došli jsme ke srubu a okolo něho a vevnitř byl docela nepořádek. Když jsme si sundali batohy, sesedli jsme se okolo ohniště. Pak Tumaj rozdal úkoly, kdo pro vodu, kdo pro dříví, a tak podobně. Museli jsme to udělat hned na začátku, protože ti, kdo tu byli před námi, nám tu nenechali ani polínko.

Když byly úkoly splněny, dostali jsme zaslouženou večeři a šli jsme si vybalit zavazadla. Poté jsme nařezali dříví, aby bylo čím topit a my si mohli zazpívat u táboráku při kytaře. Po několika písničkách jsme šli spát.

Druhý den ráno jsme měli budíčka v osm hodin. Po ranní hygieně jsme rozdělali oheň a uvařili jsme si čaj ke snídani. Když jsme ukončili snídani, šlo se na nákup do Chrašťovic k paní Janské. Tady Judman a Kačka museli asi hodinku počkat, protože nebyl chléb náš vezdejší, ale čekalo se nám příjemně, protože při tom čekání jsme od paní Janské dostali něco na zub.

Cestou zpět na Borůvku nás potkal déšť, a to docela hustý. Oběd jsme proto museli přesunout na kamna ve srubu, neboť za deště se venku vařit prostě nedá. Měli jsme námi oblíbený maďarský guláš. Ještě během oběda se u nás stavil Čochtan.

Po obědě konečně přestalo pršet, tak nám Tumaj oznámil, co budeme dělat. Dělali jsme opravářské práce, například opravu schodů, upravení cestičky k latríně a brousili jsme stůl, protože byl mastný a my jsme ho chtěli nalakovat. Čas nám při práci ubíhal rychle, a tak jsme dospěli až ke svačině, kdy nás opustili Standa a Petra, protože museli na školení. Po svačině dorazili bývalí členové oddílu, aby nám pomohli při úklidu okolo Jezera. Byli to Drak s jeho Lenkou, David, Martin a Jádu. Byl tu ještě Jirka Benda, který ale nebyl nikdy členem Lvíčat. Večer byl táborák se zpěvy a buřty s chlebem a hořčicí.

Ráno po písknutí budíčku vstáváme, snídáme a jdeme znovu pracovat. Na Borůvku dorazil Karel a jeho žena Iveta, aby nám také pomohli. Tumaj nás rozdělil do skupin a těm dal úkol, co že to budou dělat a kde uklízet okolo jezera. Tumaj zůstal na Borůvce jako hlavní strážce majáku a pokračoval na obnově stolu.

Nejvíce nepořádku bylo na levém břehu jezera a na vyhlídce. Stihli jsme to uklidit do oběda. Přišli jsme k našemu srubu a hnedka jsme se pustili do vaření oběda. Po obědě se umylo nádobí a šlo se na vyhlídku, zapsat se k Norkovi a zkusit přejít římsu. Římsu nikdo nepřešel. Po nezdařeném pokusu jsme se vrátili zpět a dali svačinu.

Když jsme se posilnili svačinou, udělali jsme dříví na večerní táborák. Tak nám ubíhal čas do večeře, po které jsme rozdělali oheň a dali večeři za doprovodu písní. Tak to probíhalo až do jedenácti hodin a šlo se spát.

Ráno byla neděle, budíček byl vynechán, a tak jsme spali tak dlouho, jak jsme kdo chtěl. Jako největší spavci se ukázala být děvčata. Když se všichni konečně probudili, dostali snídani a pak jsme si ještě stihli zahrát tři soutěže. Jako první soutěž byla, že jsme měli tenisák a prasátko, které představoval kámen. To se odhodilo do hracího území a my jsme museli hodit tenisák co nejblíže k prasátku. Kdo se dobře trefil, měl bod, a kdo měl dva body, končil. V této soutěži vyhrál Fanda.

Druhou soutěží byly balonky. Každý vyfasoval u Tumaje balonek, který si nafoukl a zavázal. Po odstartování jsme si museli každý svůj balonek chránit, ostatním jsme ovšem museli balonek propíchnout. Bylo pouze jedno kolo, protože balonků bylo pomálu. Tuhle soutěž vyhrála Cibulka. Naposledy jsme si zahráli kuličky. Každý dostal jednu kuličku, kterou si označil. Mezitím Tumaj udělal důlek, do kterého jsme se museli trefit nebo dostat kuličku co nejblíže důlku.

Když se sečetly body, vyhlašoval Bahňák výsledky. Nejvíc bodů měla Lenka. Za odměnu jsme dostávali tolik bonbonů, kolik jsme měli kdo bodů.

Za této činnosti jsme dospěli k času oběda. Tradičně se vařila krupicová kaše.

Po obědě jsme zabalili batohy a museli jsme všechno uklidit a zamést.

Rozloučili jsme se s Borůvkou a dali se na cestu k autům. Tady jsme naložili odpad a batohy a vydali jsme se třemi vozy do Kladna na nádraží, kde jsme se rozloučili.

Cibulka

Fotografie z úklidu jsou zde

Tumaj
2014-09-23
počet zobrazení: 2095