Webové stránky Lvíčat

Oslavy třiceti let od založení oddílu se vydařily

STAŘÍ LVI

Třicáté výročí založení oddílu jsme oslavili opravdu velkolepě. Alkohol netekl proudem, nicméně v druhé části oslav bylo pohoštění díky mnoha rodičům opravdu bohaté.

Oslavy prakticky začaly v den vzniku našeho oddílu, tedy 19. září. To už jsme se s některými starými lvy postupně scházeli na Borůvce, která všem přítomným poskytla útočiště pro první noc, krom Houmra, který i pod hrozbou nočních bouřek nocoval pod širákem.

V sobotu se pak začali sjíždět další účastníci, se kterými jsme na Komárštejně připravili slavnostní oheň. Ve volné chvíli měl pak každý možnost projít se historií oddílu prostřednictvím mnoha ještě černobílých fotografií soustředěných do několika desítek alb.

Odpoledne přes naše území přešlo několik přeháněk, mezi kterými jsme stihli dvě soutěže, jednu v hodu vlastní či půjčenou lžící k cíli. Kdo dohodil svůj nástroj k přepravě stravy z ešusu do úst, ten získal bod. Kdo dosáhl dvou bodů, končil. Nejdříve se to podařilo Mobovi, za kterým skončili Hluk, Pizíz a Choroš.

Po pauze zaviněné deštěm jsme házeli třemi tenisáky na devět kuželek, přesněji špalíků, kterých bylo potřeba shodit co nejvíce. Nejúspěšnější byl Zdeněk, který v průběhu tří kol nasbíral nejvíce bodů, dvacet tři, a skončil tak první. Druhé místo obsadil Sam, třetí Luky, tatínek Majdy, a čtvrtá skončila Dumbo.

Do zahájení slavnostního ohně zbývalo ještě dost času, který byl dalšími účastníky bohatě využit k prohlížení starých fotografií. Ty vrátily mnohé alespoň na chviličku do starých dob, kdy byli řadovými členy Lvíčat, a tudíž ještě dětmi.

Krátce po půl sedmé jsme na Komárštejně, našem dřívějším tábořišti, zapálili slavnostní oheň, k němuž volání přednesl Tumaj, a o zapálení ohně se postarali Áj, Maidy, Grizzly a Poldi, tedy čtyři legendy našeho oddílu. Tou dobou byl přítomen i jistý Jirka Lavička, o kterém časem ještě všichni ze Lvíčat i Pavoučků uslyší.

Ti, kteří umí hrát na kytary, se chopili této činnosti a po kratičkém osmělování se rozjel kolotoč písniček známých i ne často na našich akcích zpívaných.

O překvapení se postaral Čertíček, který donesl velice netradiční slavnostní dort – basu piv a na každé lahvi jednu dortovou svíčku. Inu, tentokrát si pochutnali více dospěláci. K dortu přidal Čertíček ještě firemní batoh, který skrýval nové deskové hry od Piatnika, kde pracuje.

Maličkým kazem celé akce byl okamžik, kdy se kamarád Martin Matějek skutálel ze stráně a nepěkně si zlomil nohu. Na druhou stranu bylo úžasné, jak všichni kamarádi zareagovali a každý přispěchal na pomoc. Při této neveselé příležitosti jsme si dokázali, že umíme zasáhnout i v takovémto případě.

Náš slavnostní oheň hořel dlouho přes půlnoc, kdy od něj odešel poslední z kamarádů broukaje si: „I když seš hodně znavenej, chceš dlouho vytrvat.“

V neděli dopoledne mnozí opět využili možnosti ponořit se prostřednictvím starých fotek do minulosti. Kupříkladu Dumbo velice intenzivně hledala na obrázcích svého nynějšího manžela – Bahňáka.

Mnozí účastníci této oslavy odjeli ještě v průběhu noci, jiní poměrně brzy ráno. Současní vedoucí Lvíčat se s ostatními rozloučili také poměrně brzy, protože měli odpoledne ještě další povinnosti…

SOUČASNÍ ČLENOVÉ, JEJICH RODIČE A KONCERT GLADLY S.W.

…nedělní odpoledne dvacátého prvního dne měsíce lovu, tedy září, bylo vyhrazeno oslavám se současnými členy Lvíčat i Pavoučků, s jejich rodiči a několika hosty, kteří pro oddíl nemálo udělali.

Protože hosté z oficiálních míst nepřišli, mohl Tumaj zahájit celou sešlost tradičním: „Kamarádky a kamarádi – ahoj!“ Půl hodiny pak vyprávěl o důležitých momentech, které se v oddíle odehrály od založení Lvíčat 19. září 1984. Vzpomněl okamžiky pro nás veselé, ale nevynechal ani chvíle, kdy nám bylo ouvej, kdy kupříkladu pro bojkot nejstarších kluků musel přerušit činnost Lvíčat. Tehdy se scházeli jenom Pavoučci, ale po deseti měsících byla činnost starších opět obnovena a pokračuje úspěšně dodnes.

Přestávka byla rájem především pro všechny děti. Maminky, kamarádi, připravili několik dortů, slaný štrúdl, jednohubky a další pochutiny, které v našich Pavoučcích i Lvíčatech mizely, jako voda v propadání Moravského krasu.

Ve druhé části odpoledne vystoupila hudební skupina Gladly S.W., která je do jisté míry s naším oddílem propojena především osobou Tumaje. Navíc nám kluci byli před časem zahrát i na závěrečném táboráku Pavoučků na našem letním táboře. Pravda, nepřijeli tehdy všichni, ale se svojí tvorbou seznámili všechny tehdy přítomné. My jsme pak pro kapelu hlasovali v Hudebním poháru Country rádia a někteří i do ankety Kladenský otík.

Gladly S.W. předvedli průřez svojí tvorbou a k velké radosti mnohých přítomných nevynechali ani písničky, které hrává na vícedenních výpravách či na táboře Tumaj. Tedy jejich písničky.

Všem, kteří se na přípravách oslav našich třicetin podíleli, ještě jednou děkuji.
Tumaj

Fotografie z akce najdete zde:

Staří lvi - Tumaj;

Současní členové a rodiče – Tumaj;

Současní členové a rodiče – Standa