Čtvrtletní výprava Lvíčat na Roučmídu

Sobota:

Stejně jako loni jsme jeli k Tumajovi na chatu, která se nachází na Kačáku mezi Mosteckým a Roučmídovým mlýnem, tedy necelých jedenáct kilometrů od Kladna. Sraz byl ale na hlavním vlakovém nádraží, kde jsme se rozdělili do dvou skupin, které pak šly každá jinou trasou k uvedenému cíli, tedy k Tumajovi na chatu.

První skupina se skládala z Judmana, Anči, Hanky, Fandy, Vojtase a Káji a druhá skupina byl zbytek, tedy Cibulka, Starosta, dvojčata Vávrovic, Lukáš a Bára. První skupina šla pod Bahňákovým dohledem a druhá pod Standovým.

Krátce po poledni jsme byli všichni na místě a najedeni, tak jsme si rovnou rozdělili pokoje, aby se batohy neválely po celé chatě. Po rozdělení jsme všichni vyšli na procházku do lesa, kde vedla široká lesní cesta, ale byla celá rozoraná od lesních strojů. Po Standově zařvání „deset“ se všichni rozutekli do lesa někam se rychle schovat, aby je někdo z vedoucích nenašel.

Pokračovali jsme lesní cestou a okolo nás byla dlouhá stébla a Bahňák nám řekl, ať si utrhneme tři nejdelší stébla, která najdeme. A právě ta stébla byla součástí soutěže. Měli jsme si vybrat nejdelší stéblo a položit ho na čáru a k němu položit svůj výkonnostní kolík, aby se poznalo, čí je to stéblo. Čí stéblo bylo nejdelší, ten vyhrál. Vyhrál Fanda.

Další soutěž byla tradiční překřížení šípů, které bylo na družiny. Ropáci měli nevýhodu, protože byli jenom tři, ale nakonec vyhráli.

O kousek dál byly na sobě naskládané klády. Zde jsme se zastavili a úkolem bylo co nejrychleji přeběhnout klády tam i zpátky s tím, že jsme se museli na konci klád dotknout oběma nohama země a rychle běžet zase ke startovnímu stromu. Byla tři kola a vyhrála Cibulka.

Jelikož jsme byli všichni promrzlí, tak jsme šli zpátky do chaty na svačinu. Po sušence a teplém čaji, který nás zahřál, jsme šli naproti na louku, kde následoval družinový běh od sloupu ke sloupu s tím, že jednotliví členové družiny měli navzájem svázané nohy k sobě, tedy první k druhému, druhý ke třetímu, a tak dál. Startovalo se od sloupu a my jsme museli co nejrychleji dojít k druhému sloupu. Museli jsme se hodně snažit, protože bylo pouze jedno jediné kolo. Vyhráli Ropáci.

Následovala minutová honička na jednotlivce. Už se začalo stmívat, tak jsme se přesunuli do chaty dát si čaj. Museli jsme počkat na Ajdama, který přijel později, abychom si mohli udělat k večeři na ohni vuřty.

Po večeři se všichni sesedli do kruhu a hrála se mafie a Tumaj se stal osudem. První dvě hry byly rychlé, protože byli jenom dva mafiáni, na které se hned přišlo. Tak se přidal ještě třetí mafián, a to už bylo o něco náročnější.

Už bylo hodně hodin (skoro jedenáct) a my jsme se chystali ke spánku. Tumaj odpískal večerku a byl klid až skoro do budíčku.

Neděle:

Ráno se vstávalo dříve, protože již před budíčkem Ríša a spol kecali. Ríša kecal tak dlouho, až se Bahňák naštval a vzal ho i se spacákem a dal ho ven před dveře.

Po snídani nám Bahňák řekl, ať si vezmeme s sebou kulivo, protože celý dopolední program byl hlavně o koulovačkách. Po desítce byla koulovačka „Lesáci proti dřevorubcům“. Zahráli jsme si celkem asi čtyřikrát nebo pětkrát. Hned po rozdělení kuliv byla další desítka.

Sešli jsme trochu níž do drsnějšího terénu, kde byla koulovačka na družiny. Každá družina měla svoje místo, kam si umístila na strom svůj šátek. Cílem bylo ukradnout druhé družině šátek a rychle běžet ke svému. Která družina toto udělala, měla bod. Kdo měl dva body, končil. Kdo byl vybitý, šel si samozřejmě sednout na hřbitov. V této soutěži vyhráli Mufíci.

Cestou zpátky k chatě si jednotlivé družiny nasbíraly dřevo na vaření oběda. Na zahradě okolo chaty byla další soutěž s kulivem. Určitý jednotlivec dostal počet kuliv, kolik bylo protivníků, tedy dvanáct. Jeho cílem bylo za co nejrychlejší čas vybít všechny, kteří běhali kolem chaty. Nestihli jsme to celé dohrát, protože byl už čas vařit oběd, tedy rizoto.

Po obědě jsme si zahráli na chleby. Cílem bylo co nejrychleji usnout, což se někomu moc nedařilo a kazil to ostatním, kteří si chtěli odpočinout. Tak jsme šli dohrát koulovačku okolo chaty. Koulovačku okolo chaty nakonec vyhrála Cibulka.

Pak jsme se zase přesunuli do chaty a hráli jsme příběh. Bahňák vyndal kostky s nějakými obrázky, pak s nimi zatřásl a hodil je na zem. Podle toho, jaké tam padly obrázky, tak z toho jsme museli sestavit nějaký příběh.

Po příběhu se všichni přemístili zase na louku, kam jsme si museli vzít naše uzlovačky, protože bylo poznávání uzlů. Standa do lesa rozmístil šipky s číslicemi, u kterých byl jednotlivý uzel, který jsme měli poznat a napsat na papír, jak se jmenuje. Uzlů bylo deset s tím, že některé se opakovaly. Žádnou chybu neudělala a nejrychlejší byla Cibulka.

Po vyhlášení výsledků Bahňák vyndal šipky, se kterými se hází na terč, a úkolem bylo hodit tři šipky postupně co nejdál. Dva nejlepší výsledky každého jedince se sčítaly. Vyhrál Starosta.

K další soutěži, která byla také se šipkami, se přidal ještě terč. Dotyčný dostal čtyři šipky, kterými postupně házel do vzduchu a terčem je chytal tak, aby se do něj zapíchly. No a takhle jsme museli nasbírat co nejvíce bodů. Nejúspěšnější byla Karolína.

Po disciplínách se šipkami následovaly disciplíny s talířem. Jako první byl Ájův talíř, který nebyl na body. Kapitánkami byly Bára a Cibulka. Akorát toto jsme stihli.

Vrátili jsme se do chaty a po převlečení do domácího a po večeři jsme se šli postupně všichni vysprchovat a pak jsme znovu hráli mafii. Standa jednou jako mafián vyhrál. Po mafii si šli všichni vyčistit si zuby a hup do postýlek.

Pondělí:

Po budíčku jsme se všichni najedli a vydali se na spodní louku dohrávat zbytek soutěží, které měly probíhat v neděli. Začali jsme soutěže s talířem a jako první bylo hodit talíř co nejdál. Po třech kolech byl nejlepší Judman.

Jako další soutěž bylo vyhodit talíř do výšky zpoza čáry a pak ten talíř doběhnout a chytit ho. Tam, kde jsme ho chytili, se nám zapíchnul výkonnostní kolík. Kdo byl nejdál, vyhrál, což byl Starosta.

Poslední soutěž s talířem byla na družiny. První člen vyhodil talíř do pole a zbylí členové družiny ten talíř museli chytit. Tam, kde byl talíř chycen, tak tam odtud házel další z družiny. No a takhle se všichni z družiny prostřídali a přitom se museli dostat co nejdál, což se podařilo Mufíkům.

Museli jsme jít vařit milánské špagety. Když nám po obědě slehlo, bylo přehazování míčů. Dotyčný dostal dva míče a musel s těmi míči žonglovat a dostat se co nejdál. Mohli jsme se zlepšit, protože byla tři kola. Během této soutěže vyhrál Judman.

Další míčová soutěž byla hod míčem co nejdál. Judman byl tak „šikovný“, že se míčem trefil do elektrického vedení. Ale i když se trefil do vedení, tak vyhrál.

Poslední míčová disciplína byla pro družiny a normálně se kopalo do míče co nejdál. Když kopl první, kam se míč dokutálel, odtud kopal druhý. Nejdál dostali míč Mufíci.

V chatě jsme se stavili na svačinu a pro kulivo a vyrazili do lesa. Na vykáceném plácku, kde jsme hráli koulovačku minule, byla také koulovačka, ale jinačí. Všichni dostali tři kuliva a úkolem bylo zůstat jako poslední v soutěži. Kdo zůstal, vyhrál. Vyhrála Cibulka.

Jelikož byl k večeři lanšmít, tak jsme si nasbírali dřevo a šli opékat. Kdo měl lanšmít snědený, šel do chaty a hrál spolu s ostatními na blázny, dokud nepřišel Bahňák. Pak se zapisovalo z této soutěže pořadí a vyhrála Kája.

Po bláznech a další mafii jsme si šli vyčistit zuby a Tumaj nám řekl pohádku o bílém býčkovi.

Úterý:

Ráno byla mlha a zima, ale my jsme se teple oblékli a vyrazili do lesa na procházku. Šli jsme hrozně rozoranou a blátivou cestou a rovnou byla desítka. Po desítce jsme pokračovali dál, až jsme se zastavili a Bahňákovi jsme odevzdali šátky, se kterými označil nějaké stromy. Toto byla družinovka. Celá družina si vzala kládu, dala si jí mezi nohy, pak musela projít všechny branky označené šátky, na konci se otočit a pak rychle běžet do cíle dotknout se stromu. Měli jsme šanci se zlepšit, protože byla dvě kola, a vyhráli Ropáci.

„Deset!“ Všichni se opět běželi rychle schovat někam do lesa. Docela dost dětí bylo nalezeno. O kousek výše byly docela úzké stromy bez větví, tak jsme hráli medvěda brtníka. Pořadí ve dvou kolech se sčítalo. Vyhrála Cibulka.

Procházeli jsme se lesem a někdo z vedoucích navrhl, že bychom si mohli zahrát povodeň. Vedoucí řekne slovo povodeň + nějaké číslo, například povodeň jeden metr, a ostatní si musejí najít místo, které je ve výšce jeden metr a výše.

Pomaličku jsme se stáčeli k chatě, ale ještě jsme u ní nebyli. Na Bahňákův povel jsme se zastavili, vyndali si šátky a položili si je na cestu vedle sebe. Všichni museli co nejrychleji nasbírat sedmnáct smrkových šišek, které byly potřeba na další soutěž. Ve sbírání šišek vyhrála Anča.

Pak jsme všechny šišky sesypali na jednu hromadu. Hráli jsme na družiny veverky a kuny. Všechny družiny se postupně vystřídaly. Vyhráli Mufíci, protože měli výhodu, že jich je pět.

O kousek dál byla desítka, při které bylo těžké se schovat. Vrátili jsme se k chatě a šli vařit oběd, po kterém jsme zašli na louku, kde byla další soutěž na družiny.

Udělali jsme hrací pole z bund a vyndali si šátky, protože se hrály liščí ocásky. Nejdříve byly na jednotlivce a pak na družiny. Na jednotlivce vyhrál Fanda a na družiny Mufíci.

Potom se všichni, kdo měli uzlovačky, sesedli do kruhu a vedoucí nám vždy řekl nějaký uzel, no a my jsme ho museli co nejrychleji uvázat. Kdo ho měl uvázaný, měl bod. Kdo měl tři body, končil. Vyhrála Cibulka.

Vzali jsme si všechny věci a udělali takový okruh k Tumajovi na chatu, jelikož jsme šli na svačinu. Po teplém čaji a balíčku oříškových sušenek jsme si sedli kolem stolu a Tumaj vyndal krabičku sirek a hráli jsme šprtanou do dvaceti pěti bodů.

Po šprtané musel Tumaj odvézt Ajdama a Bahňáka zpátky na Kladno, protože Bahňák musel do práce a Ajdam měl zápas. My jsme se mezitím šli vysprchovat nebo alespoň umýt. Pak jsme si dali večeři a pak jsme hráli škodiče, při kterém Ríša umřel hned v prvním kole. To měl za to ranní kvákání před budíčkem. Škodiče vyhrál Fanda.

Tumaj odpískal večerku a všichni zalehli a spali.

Středa:

Poslední den jsme si moc soutěží nezahráli, protože poslední den bývá hodně uklízecí, ale stihli jsme jít dopoledne do lesa zahrát si pár soutěží jak na jednotlivce, tak na družiny. Tumaj vyndal z kapsy dřevěné kolečko, které bylo rekvizitou k soutěži. Jako první jsme museli hodit kolečko, aby se dokutálelo co nejdál. Někomu se moc nedařilo. Vyhrála Cibulka.

Pak bylo úplně to samé, akorát na družiny, což vyhráli Medvědi. Nalevo od cesty byl na samotě stromek, na jehož jednu větev jsme museli hodit šátek. Kdo měl tři body, končil, což se jako první podařilo Hanikulikovi.

U klád, přes které jsme před pár dny běhali, byl hod výkonnostním kolíkem na kolík, při kterém vyhrál Starosta.

Museli jsme si nasbírat dřevo na vaření krupicové kaše. Ještě jsme měli nějaký čas, tak jsme hráli soutěž „Do sta“. Úkolem je naházet součet čísel sto, ale pokud nám padla jednička, automaticky se smazalo vše nahrané toto kolo. Tady vyhrála Sofie.

Po obědě se balilo a hlavně uklízela chata. Byli jsme rychlíci, takže nám zbyl čas ještě na jednu soutěž. Na kraji stolu byly postaveny tři tenisové míče a my jsme si museli sednout do křesla a hodit šátek tak, aby spadlo co nejvíce míčů. Všechny body za ta tři kola se sčítaly.

Nosili jsme věci k autu a pak se rozloučili s Tumajovou chatou. Tumaj nám odvezl batohy až na Kladno a my jsme se Standou jeli od Horního Bezděkova autobusem. Pro Hanku si přijel tatínek a pro Anču maminka. Zbytek jel až na Kladno autobusem ke stadionu. Výprava se vydařila, byl super program.

Celou výpravu vyhrála v bodování Cibulka.

Tuto výpravu vyfotil Tumaj takto

a Standa ji viděl tak

tumaj
2014-10-28
počet zobrazení: 2065