Zimní výprava Pavoučků

Na srazu u kostela se nás sešlo dvanáct dětí spolu se třemi vedoucími – Bahňákem, Petrou a Kryštofem. Tumaj bohužel nemohl přijít, protože byl nemocný.

Kousek za městem jsme se rozdělili do čtyř skupin. Čtvrťáci a páťáci se rozlosovali na čtyři kapitány, kterými se stali Basti, Jana, Viky a Roman. Ti si potom vybírali další členy svého družstva. Tak se utvořila družstva ve složení Basti + Jolana + Vašík, dále Jana + Mája + Lukáš, třetí družstvo Viky + Viktorka + Káťa a čtvrté družstvo Roman + Dáda + Kulik. Na témže místě Bahňák vyhlásil soutěž trvající až do oběda – měli jsme najít co nejdelší list od špičky po řapík.

Pokračovali jsme dále do lesa a cestou Bahňák vyvolal první „desítku“. Potom už byla na řadě první skupinová hra – štafetový běh kolem stromů. Kapitán vybral prvního běžce, který oběhl všechny čtyři stromy a předal štafetu dalšímu, čas se stopoval poté, co všichni absolvovali dvě kola. Vítězem bylo Bastiho družstvo, druhá Viky a její parta, třetí Jana a čtvrté družstvo Romana. Během přesunu následovaly ještě dvě desítky.

Další dvě soutěže na sebe navazovaly. Prvním úkolem bylo co nejrychleji nasbírat přesně padesát šišek. I tady se nejvíce dařilo Bastiho družstvu, následováno Janou, Romanem a Viky. V rámci druhé soutěže jsme potom měli postavit co nejvyšší stavbu. Nasbírané šišky přitom byly jediným povoleným stavebním materiálem. Zde vyhrálo družstvo Viky, které vyhrálo, následovala Jana, Roman a Bastiho družstvo bylo tentokráte na příčce poslední, když se jim jejich stavba krátce před koncem limitu celá zhroutila.

Po přesunu opět následovaly dvě soutěže. První byla týmová – Petra a Kryštof vyznačili ze šátků branky, kterými členové družstva společně usazeni na větvi probíhali. Zde se opět prvního místa chopilo družstvo Bastiho, následováno Viky, Janou a Romanem na čtvrté příčce.

Ve druhé soutěži jsme ještě jednou využili branky vyznačené šátky, jen šlo o soutěž jednotlivců. Každý si vzal napříč přes krk a ramena klacek, se kterým měl v co nejkratším čase proběhnout trať. Protože branky byly úzké, tak se v této poloze procházelo velmi špatně. Nejrychlejší byla nakonec Viky, pak Vašík a třetí příčku obsadil Basti. Pochod byl pak zpestřen dalšími dvěma desítkami.

Cílem pochodu byla klubovna Pavoučků. Některým z nás už totiž začínalo být zima, proto jsme se na oběd přesunuli do tepla klubovny. Zde také proběhlo vyhlášení výsledů soutěže o nejdelší list. Také další čtyři soutěže proběhly v klubovně a na tři z nich byl potřeba balónek. První byl boj o balónky. Klubovna byla rozdělena na čtyři pole a každé družstvo hájilo svůj balónek v jednom z polí. Cílem bylo prasknout soupeřům balonek rukama nebo jej vynést z jejich pole a zároveň uhájit balónek svůj. Vítězné družstvo získalo bod a po zisku dvou bodů opouštělo soutěž. Vítězným byl Bastiho tým, druzí byli členové Janina družstva, třetí Viky a poslední Roman.

Následovalo pinkání balónků. Členové každého družstva si pinkali v určeném pořadí balónek a nesměli udělat chybu – například dvojdotek, pád balónku na zem, záměna pořadí členů a podobně. Družstvo, které vypadlo první, mělo nejvíce trestných bodů, které vydrželo nejdéle, mělo trestných bodů nejméně. Hrálo se zase dvoukolově. Vítězem se stalo družstvo Jany, druhý byl Basti, třetí Viky a Roman opět bramborový.

Pokračovalo se soutěží, kde mělo družstvo napsat pět slov začínajících na první písmeno jména každého člena družstva, a nesměla se použít právě ta jména. Nejrychlejší byl Bastiho tým, následován týmem Viky, třetí Jana a čtvrtý Roman.

Zbývala poslední balónková soutěž, tentokrát jako soutěž jednotlivců. Bahňák s pomocí ostatních postavil dráhu, kterou měl soutěžící projít s balónkem v ruce a balónek nesměl upustit. Tak jsme přelézali a podlézali stoly a nejlépe to šlo Vašíkovi, pak jeho bráškovi Lukášovi a třetí skončil Basti.

Další soutěž už byla zase v lese na hřišti. Šlo o vybíjenou družstev. V ohraničeném poli se hrálo každý proti každému, jen členové jednoho družstva se nevybíjeli navzájem. I když i to se někdy přihodilo, třeba když Basti vybil Vašíka, protože si ho v zápalu hry spletl s jeho bráškou Lukášem. Vítězem bylo družstvo Bastiho, pak skončila Jana, následovalo družstvo Viky a na čtvrté příčce Romanovo družstvo.

O kus dál hlouběji v lese se hrála další týmová hra. Jeden člen každého týmu byl „slepý“, tedy měl zavázané oči šátkem, druhý člen družstva „levitoval“ (nesměl se dotknout země) a třetí měl vpředu svázané ruce. Takto se měla trojice dostat až ke Kryštofovi. Pokud se levitující dotkl země, nesměl se ani pohnout, dokud se neocitl opět ve vzduchu. Zde opět vyhrálo Bastiho družstvo, následováno Viky, Romanem a poslední bylo družstvo Jany. Vzápětí se odehrála ještě jedna dnešní desítka, při které jsme se skoro všichni stihli schovat.

Přesunuli jsme se až na kraj lesa k poli a soutěžili jsme jako jednotlivci v hodu létajícím talířem do dálky. Hodnotilo se místo, kde se disk zastavil. Každý měl postupně tři pokusy a hodnotil se nejzdařilejší pokus. Nejlépe se dařilo Viky, na druhém místě se umístil Roman a třetí skončil Lukáš.

Šli jsme o kousek dál a tam Kryštof vyznačil čtyřmi šátky hrací pole. Úkolem bylo uvnitř pole shodit soupeřům z hlavy čepici a nenechat shodit tu svou. Nejlépe se dařilo Máje, na druhém místě se umístil Roman a třetí byl Basti.

Protože už se přiblížil čas konce výpravy, přesunuli jsme se ke kostelu v Rozdělově, kde naše výprava ráno začínala a kde už na nás netrpělivě čekali rodiče, protože jsme proti původnímu plánovanému času ukončení měli mírné zpoždění. Ještě následovalo vyhlášení celkových výsledků dnešních soutěží. V soutěži družstev si nejlépe vedlo družstvo ve složení Basti, Jolana a Vašík a soutěž jednotlivců vyhrál, no také Basti. Celkové výsledky ostatních slíbila Petra vyvěsit v klubovně na nástěnce, takže pořadí ostatních účastníků výpravy jsme se už ten den nedozvěděli.

Byli jsme zmrzlí a unavení, ale výpravu jsme si moc užili a už se těšíme na další oddílové akce.

Zapsali Basti + Jolana.

Fotografie od Bahňáka najdete zde a od Petry tady

tumaj
2015-02-20
počet zobrazení: 2110