Koulovačka
Koulovačka
Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
174. výprava Pavoučků
417. výprava Lvíčat
408. výprava Lvíčat a 167. Pavoučků
407. výprava Lvíčat
166. výprava Pavoučků
Žádné akce

Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


382. výprava Lvíčat

Výprava Lvíčat na Pravdu

Výprava Lvíčat s pořadovým číslem 382 začala jako obvykle u rozdělovského kostela, kde se sešli čtyři kluci: Honza, Kuba, Frodo a Basti, a dvě děvčata: Pomněnka a Sofie. Namísto pochodu směrem do lesů za Rozdělovem jsme nasedli do Bahňákova skoroautobusu a byli odvezeni na vlakovou zastávku Mutějovice, kdovíkde ztracenou v lesích. Zde nás čekal domnělý první úkol – zjistit na mapě kde jsme a pak dojít pěšky zpět do Kladna. Trošku nás to zaskočilo, ale protože výprava se konala 1. dubna, nakonec jsme se jen s úlevou zasmáli aprílovému žertíku našich vedoucích.

Potom nám Bahňák vysvětlil hru na celou výpravu. Jejím principem bylo hlídat si obsah našich vzájemných rozhovorů. Každý z nás obdržel patnáct kartiček a celý den nesměla zaznít slova „ne“ ani „ano“. Za použití zakázaného slova přišel hříšník o svůj lísteček, zatímco „policajt“, který ho odhalil, jeho lísteček získal. Vypadávalo se, když někomu nezbyl žádný lísteček. Po dvou vypadlých bylo do seznamu zakázaných slov přidáno ještě „jo“ a „no“ a po dalších dvou přibyl ještě „Tumaj“, „Bahňák“ a „hm“. Tuto vypečenou hru vyhrál nakonec Honza, který prokázal schopnost mazaně se vyptávat, aby se jeho soupeři podřekli a použili některé ze slov na seznamu.

Na první soutěž jsme se rozdělili do dvou skupin, ve složení Pomněnka + Sofie + Frodo a proti nim Honza + Basti + Kuba. Dva kapitáni, Honza a Pomněnka k sobě vybírali členy svého týmu naslepo, protože každé Lvíče mělo přiřazený název jednoho ovoce (nevěděli jsme to, ale to bude ještě důležité). Naším úkolem bylo ve trojici naráz hodit i následně chytit tenisák. Hrálo se tak dlouho, dokud neupadnul druhý míček. Vyhrálo Pomněnčino družstvo, protože jeho členové si přehodili nejvíckrát bez ztráty.

Druhý úkol prověřil naši schopnost pracovat s mapou. Zorientovat ji na sever, najít na ní hrad s krásným jménem Pravda a alespoň jedno muzeum. Nejlíp se v mapách vyznal Basti, takže se stal vítězem a získal nejvíc bodů. Jako další soutěž jsme měli na rozcestníku najít vlakovou zastávku. Tato soutěž neměla jednoho vítěze, ale každý, kdo odpověděl správně, obdržel rovnou dvacet bodů. Mezitím jsme došli ke zřícenině hradu Pravda, kde jsme zvědavě prolezli všechny kouty a dali si oběd.

Po obědě nás čekala další hra, která prověřila naši paměť. Každý z nás měl napsat jméno ovoce, které bylo přiřazeno v první hře ostatním Lvíčatům. Vyhrál Basti, který si pamatoval všechny, my ostatní jsme si občas pletli jablka s hruškami.

Na další hru jsme se rozdělili do dvojic. Běželi jsme člunkový běh. Víte, co je člunkový běh? Jeden z dvojice vyběhne pro výkonnostní kolík a druhý čeká, než se první vrátí. Poté vybíhá druhý a přináší další výkonnostní kolík, který je v jiné vzdálenosti od startu než ten první. Celkem bylo potřeba nasbírat šest kolíků, umístěných v různé vzdálenosti. Nejrychleji se to podařilo Honzovi s Bastim.

O kousek dál jsme dostali hledací úkol. Najít určitý počet předepsaných předmětů typu – šišky, listy, pírka a podobně. Vyhrál Kuba, který nalezl vše ve správném počtu.

Na kopci o kousek dál byla informační tabule naučné stezky, kterou jsme si měli přečíst a zapamatovat si co nejvíce informací. V následujícím vědomostním kvízu získala nejvíc bodů Sofie, která znala odpověď na všechny otázky.

Následovala další hra s tenisákem. Měl dopadnout do vyznačeného území a pak se dokutálet co nejdál od něj. Tady měl nejjistější ruku Kuba.

Došli jsme až k záhadným Kounovským kamenným řadám, které na nás v lese čekaly více než dva a půl tisíce let. U nich jsme zkontrolovali vybavení (jako obvykle, pomocí hodu kostkou) a rozdali body těm, kdo si do batohu svědomitě připravili vše potřebné.

V lese kolem kamenů jsme měli na stromech připravené otázky týkající se indiánských měsíců, na které nejlépe odpověděl Honza a získal tak další body.

Následovala hra na hledání a zapamatování trojic čísel. Poté, co jsme si přečetli, zapamatovali a o kus dál zapsali pět trojic čísel, hra skončila a byl vyhlášen vítěz – Frodo.

Další hra – schovávačka – nás donutila hledat po cestě poschovávané lístečky s čísly jedna až pět, které pro nás připravili postupně jeden po druhém naši kamarádi. Na schování jsme měli jen třicet vteřin a ostatní hledali čísla tak, že rozhodovala nejen hodnota, ale i pořadí, ve kterém bylo číslo nalezeno. Zní to složitě, ale kdo jako první našel jedničku, byl na tom lépe, než ten, kdo jako první našel pětku. Součet pořadí a hodnoty totiž znamenal trestné body. Lístečky se nesměly vracet zpět na cestu, takže taktizovat se dalo jen tak, že se člověk snažil být první a přinést nejmenší číslo. Vítězem se stal s nejmenším počtem trestňáků opět Frodo.

To byla poslední hra třísté osmdesáté druhé výpravy Lvíčat, následoval už jenom návrat na vlakovou zastávku Mutějovice, kde na nás čekal zaparkovaný Bahňákův skoroautobus, který nás odvezl zpět do Rozdělova.

Celkovým vítězem výpravy byl pak po zásluze vyhlášen Honza. Nejen že vyhrával ve většině fyzických soutěží, ale podařilo se mu mazaně připravit ostatní Lvíčata o velký počet kartiček za zakázaná slova.

Počasí nám ten den ukázalo přívětivou tvář, celou dobu svítilo sluníčko a bylo příjemné jarní teplíčko. Snad bude podobné počasí i příště.

Zapsala Pomněnka

Fotografie jsou zde


tumaj
2017-09-15
počet zobrazení: 2053
Fotky

[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku
3.7.2020 22:16 ZAP (neověřeno)


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0