Oddílové Vánoce Lvíčat a Pavoučků

Na oddílové Vánoce jsme se sešli v počtu dvacet jedna členů oddílu: Hanka, Anička, Pomněnka, Johanka, Eli, Žofka, Bonbón, Kulik, Jan (Lvíče), Honzík (Pavouček), Kuba (Pavouček), Špulda, Standa, Frodo, Luky, Klokan, Basti, Vašík, Vítek, Ondra, Kajsmet. Sešli jsme se tradičně v podvečer u kostela v Rozdělově. Cesta na základnu Labyrintu v Libušíně, kde každoročně trávíme naši vánoční výpravu, uběhla jako voda.

Potom, už ve vyhřáté budově, jsme se dozvěděli něco o etapovce připravené pro tuto výpravu. Tématem byly zimní olympijské hry a začali jsme otázkou na barvu olympijských kruhů. To byl docela oříšek, vědělo nás to jen pár. Protože jsme měli ještě chvilku čas, rozdělili jsme se do sedmi skupin po třech a následovala první etapa – rozsvícení pochodně slavnostního olympijského ohně. Pro každé družstvo byly připraveny čtyři svíčky v řadě, první byla zapálená. Od ní měli členové družstva zapálit další dvě svíčky, ale ne jen tak obyčejně, ale štafetově pomocí špejle – olympijské pochodně. Jako první rozžehli všechny čtyři svíčky Honzík, Kuba a Frodo.

Ještě ten den jsme si zahráli „elektriku“. Dvě družstva si sedla naproti sobě do řady a členové se chytili za ruce. Na domluvený signál první zmáčkl ruku druhému, druhý třetímu a tak dále, dokud signál nedoputoval k poslednímu, který měl za úkol co nejdřív drapnout tenisák, společný pro obě družstva. Chycení tenisáku při správném signálu bylo za bod, ale háček byl v tom, že signály se občas popletly a pokud chytíte míček při neplatném signálu, bod dostává soupeř. Nakonec hra neměla vítěze, protože už bylo pozdě a my šli spát.

Ráno jsme se nasnídali a hned jsme se přesunuli na bývalé fotbalové hřiště, kde jsme si zahráli druhou etapu – biatlon. Místo lyžování jsme běhali, místo střelby jsme se nejdřív trefovali tenisákem do maličkých terčíků pověšených na fotbalové bráně a potom do malých kousků dřeva položených na zábradlí hřiště. Za každý nestrefený kousek se nám připsalo deset trestných bodů. Celý biatlon vyhrál tým Honza, Vašík, Vítek.

Dalším olympijským sportem se pro nás stal curling. Hřiště jsme si namalovali na stoly, místo curlingové „žehličky“ jsme posílali padesátikorunu do jednoho z kruhů označených bodovou hodnotou, ale upravili jsme si pravidla a cestičku k cíli jsme neumetali. Nejvíce bodů nastřílel svými padesátikorunami tým Honza, Vašík, Vítek.

Následoval štafetový běh s výkonnostním kolíkem, trošku paradoxně nazvaný „Běžky“. Nejrychlejší byli Kajsmet, Luky a Standa. Poté jsme házeli papírovou koulí do kastrolu, který bránil strážce, a čím méně střel mu prošlo do „kotle“, tím lépe se umístil. Nejlepším obráncem se stal Honza. Vyhlášen byl ale až po obědě, který nám všem moc chutnal, protože jsme byli vyhládlí ze soutěžení a pobytu venku. Počasí nebylo úplně zimní, o sněhu se nám zatím mohlo jenom zdát, ale to nás nezastavilo.

Dalším sportem byly „boby“. Měli jsme k dispozici čtyři papíry formátu A4 a dětskou vaničku. Ani vanička ani hráči se nesměli dotknout podlahy, pohybovat se mohli pouze po papírech a spolupracovali v týmu tak, aby se akce zdařila – všichni hráči, vanička i papíry se museli v co nejkratší době dostat na cílovou čáru. Nejrychleji to zvládli zase Honza, Vašík a Vítek.

„Skok do dálky“ sice nepatří úplně mezi zimní sporty, ale my jsme si ho přesto do naší malé olympiády zařadili jako skoky na lyžích, protože jsme měli podstatně upravená pravidla. Skákali vždy dva členové soupeřících družstev proti sobě a tam, kde protihráč dopadl, startoval další člen družstva. Vyhrálo družstvo, jehož poslední skokan skončil na soupeřově území. Vítězem byli vyhlášeni Honzík, Kuba a Frodo.

Následoval „snowboard“, tedy vlastně skateboard, na kterém jsme měli projet jízdu zručnosti. Nejrychlejším družstvem se stali Kajsmet, Luky a Standa. Poté přišlo na řadu „rychlobruslení“, které spočívalo v tom, co nejrychleji uběhnout tři osmičky mezi sloupky a nedotknout se jich. Časy jednotlivých členů se počítaly dohromady a vyhrál opět tým Vítek a spol. Následoval přeskok přes lavici snožmo a tady zabodoval tým Eli, Žofka a Bonbon.

Hra „najdi kostku“ sice nebyla etapová, ale body pro jednotlivce se na ní daly získat taktizováním. Šlo o to, zahlédnout schovanou kostku jako první, minimálně dříve, než soupeři, nikomu o tom neříkat, případně předvést klamný manévr, který zmate soupeře při hledání, a jít se posadit na nejlépe hodnocenou židli. V několika kolech se nejlépe umístil Luky. To už byl večer, takže jsme prostřeli štědrovečerní tabuli, rozdali jsme si dárky a pouštěli lodičky se svíčkami jako každý rok. Po večeři jsme hráli klasickou hru „aktivity“, kterou vyhrála trojice Vítek, Špulda a Kulik.

Druhý den ráno po snídani jsme si zahráli florbal, nazvaný „hokej“, abychom dodrželi zimní olympijské téma. Turnaj vyhráli bráškové Luky, Kajsmet (kteří jsou ovšem trénovaní hokejbalisté) a které doplnil Standa. Poslední hrou naší vánoční výpravy bylo „předávání básně“. První člen týmu se naučil básničku, naučil ji druhého, druhý třetího a třetí si ji musel zapamatovat co nejpřesněji. Vedoucí počítali chyby a nejméně jich předvedly Eli, Žofka a Bonbón. Celou etapovku vyhrál tým Vítek, Vašík a Honza, výpravu jako takovou Vítek a za ním k překvapení nás všech následovali Vašík a Honza. Cestou zpátky z Libušína na Kladno nás chytila sněhová chumelenice, jakou jsme letos ještě ani neviděli, natož abychom ji zažili. Teď nás čekají dva týdny lenošení a v klubovně se sejdeme až v roce 2018.

Pomněnka

Fotky z oddílových vánoc jsou zde

tumaj
2018-10-16
počet zobrazení: 2056