Pojďte rychleji
Pojďte rychleji
Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
174. výprava Pavoučků
417. výprava Lvíčat
408. výprava Lvíčat a 167. Pavoučků
407. výprava Lvíčat
166. výprava Pavoučků
Žádné akce

Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


395. výprava Lvíčat

Cíl výpravy Lvíčat – Veselov

Na první výpravu tohoto oddílového roku jsme se vydali až v říjnu, hned první sobotu toho měsíce, což bylo šestého. Příležitosti být celý den venku se svými kamarády využili Bonbón, Vítek, Kulik, Karel, Klokan a Basti, tedy současná Lvíčata, ke kterým se přidali jako hosté Vašík a Tobi, takže nás bylo osm. Z vedoucích přišli Tumaj, Bahňák a Judman.

Od rozdělovského kostela jsme vyrazili po zelené turistické značce směrem na Velkou Dobrou. Přes tu jsme nakonec šli, ale to bylo již mimo značení.

V lese, hned kousíček za městem, nás čekala první soutěž, ve které jsme měli hodit tenisák mezi nohama na cestu a snažit se, aby se míček dokutálel co nejdále. Tady se dařilo Bastimu, který se tak stal vítězem.

Tady se k nám přidal Kuba Slapnička, což je Tumajův bývalý kolega, který právě s naším vedoucím byl hlavním stavitelem našich umyváren a později i boudy nad záchody a kůlny na naší táborové základně. A právě další stavba byla příčinou, proč se tito dva dnes setkali. Psali jsme o tom v minulém čísle našeho časopisu, že příští rok budeme stavět nový podsadovník.

Vyšli jsme z lesa kousek od Lapáku, kde je krásný výhled právě k Velké Dobré. To nás ale až tak moc nezajímalo a raději jsme dávali pozor, co nám Judman připravil za další soutěž. Nejprve vybral čtyři z nás, kteří si k sobě přibrali druhého do dvojic, ve kterých jsme běželi kousek zpátky, kde na stromech byly postupně čtyři básničky – každá o něčem jiném. Jenže existovalo jisté spojení těch čtyř veršovánek. Co to bylo? Všechny byly o ročních obdobích, tedy první o jaru, druhá o létě, další o podzimu a poslední o zimě. Jako první tato spojení našli Vašík s Kulikem.

Když jsme po sobě uklidili lístečky s básničkami, vydali jsme se směrem na Horu u Velké Dobré. Když jsme byli v polovině cesty mezi poli, jela po železnici směrem ke Kladnu parní lokomotiva, která couvala.

Došli jsme do lesa a Judman hned přispěchal s další soutěží. Tentokrát byl určen strom, ke kterému máme dojít, ovšem se zavázanýma očima. Ó ta hrůza. Někteří došli úplně jinam a Tobi se dokonce oklikou dostal mezi kamarády, tedy až za startovní čáru. Přesně cíl strefil pouze Vítek, a tak je jasné, že to vyhrál.

Došli jsme až k mohyle, kde nás čekaly hned dvě soutěže. V té první jsme opět v oněch dvojicích sbírali lístečky rozmístěné na návrší mohyly. Problém byl v tom, že to místo střežili hned tři vedoucí. Koho se třeba jen dotkli, ten musel až za cestu obnovit si svůj život. A opět se nejvíce vedlo dvojici Vašík – Kulik, kteří měli oněch lístečků nejvíce.

Ty lístečky nebyly prázdné, byly na nich napsané jazykolamy, a teď přišlo teprve to pravé. Máte lísteček? Tak jeden z vás musí třikrát za sebou přečíst ten jazykolam bez jediné chybičky. Vzhledem k velkému počtu sebraných lístečků měli nejvíce možností Kulik s Vašíkem, kteří i tady byli nejúspěšnější.

V následujících desítkách minut nás čekal pouze pochod, neboť jsme se potřebovali dostat někdy kolem poledne k našemu dnešnímu cíli, což byl vrch Veselov nad Družcem. Proč jsme zamířili právě sem? Je to ideální místo s téměř kruhovým výhledem do daleka, takže se tu velice dobře učí práce s mapou a busolou.

Podařilo se. Pět minut po dvanácté hodině jsme usedli okolo stolu, který je u paty rozhledny pro odpočinek návštěvníků. Každý si vyndal svoje jídlo a všichni se pustili do nabírání energie. Však byla později potřebná.

Po obědě chodili všichni postupně na rozhlednu za Tumajem, který je seznamoval se základy práce s mapou a busolou.

Bahňák mezi tím odešel vyznačit trasu pozdějšího závodu, ale dlouho se nevracel. Tumaj s Judmanem toho využili ke kontrole bodovacích věcí a protože Míra se stále nevracel, zahráli si s šestistěnnou kostkou „Do sta“. V této soutěži je potřeba naházet celkem sto bodů nebo něco přes. Házet ten který hráč může, jak dlouho chce, a čísla, která mu padnou, se mu sčítají. V hodech může každý přestat v okamžiku, kdy uzná za vhodné, a dosažený počet bodů takzvaně zapsat. Pokud mu ovšem padne jednička, smaže se všechno, co v tomto kole naházel. Určeno bylo, že soutěž bude ukončena v okamžiku, kdy se Bahňák vrátí, což se stalo přesně v moment, kdy Vítek jako první dosáhl oněch sta bodů.

A cože to ten Míra připravil? Takovou trasu, která vedla docela hustým křovím. Na této trase pak nechal kartičky, na kterých byly různé hádanky. Kdo rozluštil více, byl lepší. V případě shodného výsledku pak rozhodoval takzvaný běžecký čas. Možná s nejvíce potrhanými šaty, ale vítězně z tohoto klání vyšel Basti.

Vraceli jsme se znovu přes Dobrou a na místě, kde je přes malý potůček takový dřevěný můstek, jsme si zahráli koulovačky. Byl to klasický boj o vlajky, ale na soupeřovo pole se mohlo projít jedině přes ten můstek, což bylo dosti složité. Nakonec se to ale vždy podařilo. Nejprve jedněm, pak druhým, a tak musel následovat třetí rozhodující boj.

Kdo vyhrál? Řekl bych: všichni, kteří tu byli.

Znovu jsme šli delší dobu bez přestávky a ne vždy to bylo po lesních cestách, nicméně Tumaj nás vedl zcela neomylně přesně tam, kam jsme potřebovali. Až později někteří poznali místa, kam jsme mířili.

Času už nám mnoho nezbývalo, ale stihli jsme ještě jednu zajímavou soutěž, kterou o týden později, shodou okolností na stejném místě, s Pavoučky úspěšně zahrál Tumaj.

Judman tentokrát nechal na takovém malém návršíčku rozmístit další lístečky. Na každém byla napsaná část přísloví. Judman vždy určil, který lísteček se hledá. Kdo jej našel, měl bod. Pak přišla druhá část, kdy se přihlásili všichni, kdož znali chybějící text. Pokud byli sami, získali bod. Pokud dokončení věděli i ti, kdož lístek našli, střihalo se o druhý bod. Vítězové tady byli skoro všichni, protože pouze dvojice Basti s Karlem dosáhli na jediný bod, ostatní měli po dvou.

Teď už opravdu byl čas vyrazit k cílovému místu, tedy zpět k rozdělovskému kostelu. Přišli jsme na čas, ale chviličku jsme se ještě zdrželi, protože bylo zapotřebí vyhlásit nejúspěšnějšího v bodování na této výpravě, ale také ostatním říci, jak se jim vedlo. Nejvíce bodů nasbíral Basti, ale i ti méně úspěšní prožili další překrásný den umocněný uvedenou zábavou.

Váš GeTe

Fotky najdete zde


tumaj
2018-12-24
počet zobrazení: 2060
Fotky

[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku
3.7.2020 22:16 ZAP (neověřeno)


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0