Závěrečná výprava Pavoučků

V posledním měsíci školního roku pořádáme každoročně vícedenní výpravy jak pro Pavoučky, tak pro Lvíčata. Cílem velice často bývá srub Borůvka u Odlezelského jezera, jehož okolí skýtá neskutečné množství různorodého terénu vhodného ke spoustě rozličných soutěží či her.

Tentokrát se nám po mnoha letech podařilo, že při obou výpravách bylo počasí na koupání. Poslední léta totiž jedni měli velké vedro a druzí tak nízké teploty, že to rozhodně na koupání nebylo. Letos to tedy bylo vyrovnané a vězte, že jak malí, tak velcí té možnosti vykoupat se v přírodním jezeře využili.

měli trošku komplikovanější dopravu, protože Matesův táta nestíhal předem určený sraz, ale spolu s Fandou někteří Pavoučci počkali a odjeli z Kladna s malým časovým odstupem. První skupinu vezl Tumaj a Davidův táta, který nám pomohl vynést k Borůvce krabici s potravinami a pak se šel projít do okolí a vykoupat se do jezera – připomenout si tak léta, kdy on sám byl naším řadovým členem.

Abychom vyplnili čas, po který jsme čekali na druhou skupinu, šli jsme pod Borůvku posbírat dříví, na kterém později budeme připravovat večeři. Když pak dorazili i ostatní, vydali jsme se všichni dolů ke studánce pro zásobu pitné vody. Každý nesl dva kanystry, to aby bylo vody dostatek.

Tumaj nám pak názorně ukázal, jak se rozdělává oheň, protože dnes k večeři byly buřty a další dny jsme si vařili sami na ohni v kotlíku, tak abychom věděli.

Ten večer jsme ještě odehráli první hrací den z naší velké hry – lovili jsme medvědy, dnes už všichni, protože i poslední parta, Honzik s Kubou, se dostala do tajgy. Jediný, kdo tentokrát sestřelil medvěda, byl Mates.

Po lovu medvědů jsme se šli podívat na západ slunce a po návratu jsme chviličku seděli u ohně, kde nám Tumaj zahrál na kytaru tři písničky. Pak už byl čas jít spát.

Byla možnost nocovat i pod širákem a ti, co spali venku, zažili noční dobrodružství. Ve velkém větru totiž začaly padat šišky a Hanikulik dokonce viděla na obzoru blesky, proto rozhodla, že se uchýlíme do bezpečí. Ti, co byli ve srubu, také nebyli ušetřeni. Šišky totiž bubnovaly na střechu Borůvky tak silně, že je to také vzbudilo.

Ráno po nočním dobrodružství nás probudilo pískání budíčku. Ke snídani, která následovala hned po čištění zubů, se pil tradičně čaj a jedl se rohlík s taveným sýrem. Na této výpravě nás bylo celkem sedm, takže jsme se nemohli rozdělit na stejně početné týmy, nicméně vedoucí určili tři kapitány, byli to: Adam, který si k sobě vybral Týnku, s Matesem byli David a Honzik a s Dominikem Anička.

V těchto týmech jsme pak hráli etapovou hru, kde jsme nejprve měli postavit z přírodních materiálů domečky pro skřítky, které nám pak ohodnotil Tumaj.

Následovala soutěž na jednotlivce, což byl brtník, protože když lovíme medvědy tak přeci musíme hrát na brtníka.

Jako další úkol bylo sehnat skřítkům jídlo. Byly to tyto skřítčí potraviny: 8x smrková šiška, 5x modřínová šiška, 10x dubový list, 7x čepička od žaludu a jako bonusy: 1x houba, 1x kvetoucí květina a 1x ulita šneka. Ušli jsme při tom kus cesty zpět k Borůvce, přesněji pod ni, kde bylo vyhodnocení této soutěže.  

Na stejném místě proběhla další soutěž jednotlivců, a byl to člunkový běh, ale s kameny.

Nasbírali jsme dříví, na kterém se měl uvařit oběd, ke kterému byly špagety se špagetkou.

Po obědě jsme šli nad Borůvku, kde jsme hráli nejprve hod výkonnostním kolíkem ke kolíku, pak hod šátkem na větev stromu a nakonec liščí oháňky.

Při návratu k Borůvce každý nasbíral náruč dřeva, to aby bylo na večer. Posilnili jsme se malou svačinkou – sušenkou – a zahráli si hledání lístečků s otázkami. Konečně také došlo na koupání v jezeře.

Proběhlo ještě několik her a soutěží a byla večeře, po které hrál Tumaj opět na kytaru a znovu jsme se šli podívat na západ slunce. Tumaj ještě chvilku hrál a pak se šlo na kutě.

Poslední den našeho pobytu na Borůvce začal samozřejmě snídaní, po které jsme šli k vyhlídce, kde jsme bojovali s příšerou, která škodila skřítkům. To jsme nejprve v týmech museli dojít se zavázanýma očima k Hanikulikovi, která pískala. Když jsme došli do jeskyně té potvory, museli jsme najít její srdce. Bylo to ale hledání kostky, které všichni znáte z klubovny.

Když jsme se vraceli k Borůvce, opět jsme nasbírali dříví na vaření oběda, ale stihli jsme ještě soutěž v hodu ringo kroužkem na kolík.

U Borůvky jsme ještě stihli absolvovat soutěž v házení tenisáků do tří cílů, do položených lavic.

K obědu bylo lečo s chlebem a sotva jsme dojedli, začali jsme si balit věci a uklízet. Když jsme tyhle všechny povinnosti splnili, házeli jsme ještě šiškou do lavoru a pak dělali hada z borových šišek. To byly na této výpravě poslední dvě soutěže, jejichž výsledky se započítávaly do bodování jednotlivců. 

Vydali jsme se na cestu do Chrašťovic a pod Borůvkou si Tumaj uvědomil, že nechal ve skříňce sušenky na svačinu. Fanda byl tak moc hodný a vrátil se pro ně, takže jsme později i svačili.

Do Kladna jsme dorazili podle předpokladu, vyslechli jsme si, jak kdo byl na výpravě úspěšný v bodování a že nejlepší byl Mates. Pak následovalo rozloučení a rozchod domů, vyprávět rodičům, co všechno jsme prožili.

Podle Honzikových poznámek sepsal Tumaj

tumaj
2020-01-05
počet zobrazení: 2060